Ondřej Soukup: Proč nikdo nevěří, že Putin chce vyhladovět svět
Minulou neděli z přístavu v Oděse vyplula loď s nákladem ukrajinského obilí. Byla poslední, kterou Rusko povolilo. O den později, v pondělí, Moskva oznámila, že ukončuje platnost takzvané obilné dohody, která umožňovala vývoz ukrajinské pšenice a slunečnicového oleje přes Černé moře.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně oznámil, že všechny lodě, plující do ukrajinských přístavů, budou považovány za válečné cíle.
Čtěte také
Dohodu vyjednalo před rokem Turecko s pomocí Organizace spojených národů. Rusko souhlasilo s tím, že nebude útočit na dopravní lodě a inspektoři z Turecka a OSN se zavázali, že budou lodě kontrolovat, zda převážejí jen potraviny.
Druhá dohoda byla memorandem, které mělo zjednodušovat vývoz ruské pšenice a hnojiv. Moskva si ale brzy začala stěžovat, že z dohody nic nemá. Že ukrajinská pšenice nemíří do chudých afrických zemí, ale do Evropské unie nebo že Západ blokuje vývoz ruského obilí.
Což ale není pravda, potraviny jsou dokonce výslovně vyňaty ze sankčního režimu. Rusko za posledních dvanáct měsíců vyvezlo 60 milionů tun obilí, takže si nemůže stěžovat na nedostatek zájemců. Ukrajinské obilí nejvíce nemíří do Evropy, ale do Číny. Ostatně v žádné dohodě není nikde psáno, kam má obilí mířit. Podstatné je, že vůbec je na trhu, což snižuje světové ceny.
Turecko, důležitý partner
Ruští hurápatrioti rozhodnutí Kremlu přivítali s tím, že už to dávno bylo načase. Jeden z nich nadšeně napsal, že konečně Rusko začne opravdovou válku, včetně ekonomické blokády.
Čtěte také
Co je zajímavé, trhy na ruské rozhodnutí téměř nereagovaly. Jako by si obchodníci mysleli, že se Rusko k dohodě vrátí. Fakt je, že jsou k tomu určité předpoklady. Vladimira Putina asi těžko přesvědčí afričtí státníci, kteří na konci měsíce přijedou na summit Rusko – Afrika.
Ale až ruský prezident pojede v srpnu do Turecka, bude to mít mnohem těžší. Turecko nejen dohodu dojednalo, ale především z ní velmi ekonomicky profitovalo, protože se stalo hubem pro obchod s ukrajinskou pšenicí. Zlé jazyky tvrdí, že nejvíce na tom vydělávaly firmy, které kulantně řečeno mají blízko k prezidentovi Erdoganovi.
Turecko se také spolu s Čínou stalo klíčovým trhem pro Rusko. Za první půlrok letošního roku vývoz z Ruska do Turecka dosáhl částky téměř 28 miliard dolarů. Přes Turecko do Ruska proudí také výrobky, které západní firmy nechtějí dodávat napřímo, od nových iPhonů po třeba pivo Guiness. Jak nedávno přiznal mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, Turecko je jedna z mála zemí, která s Ruskem udržuje vztahy na nejvyšší úrovni.
Je tedy otázkou, zda Rusko bude chtít takto důležitého partnera rozzlobit kvůli obilné dohodě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
