Ondřej Soukup: Prigožin v Putinových očích jako vlastizrádce

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Prigožin si připravuje pozici po válce

"Naše jednotky překročily hranice. Pohraničníci je vítali a objímali se s nimi. Vojáci základní služby, kteří byli vysláni, aby nás zastavili, odložili zbraně a nechali nás projít. Pokud by nám ale někdo chtěl bránit, bez milosti je rozdrtíme,” říká Prigožin na svém telegramovém kanálu.

Jak si okamžitě všimli internetoví posměváčci, prakticky doslova to opakuje rétoriku ruské armády z prvních dnů, kdy Kreml byl přesvědčen, že během pár dní padne Kyjev a Ukrajinci budou ruské vojáky vítat chlebem a solí. Jak to dopadlo, to dnes již víme. 

Čtěte také

Vitalij Kličko: Média jsou někdy důležitější než zbraně. A Putin to dobře ví

Teprve v sobotu ráno se ruský prezident objevil ve zvláštním vysílání kanálu Rossija 24. Pokud Jevgenij Prigožin v koutku duše doufal, že by Vladimir Putin mohl stále fungovat jako jeho zastánce v ruské elitě, musel být zklamán.

Jeho akci prezident nazval pokusem o vojenský převrat a vlastizradou. “Toto je úder do zad naší zemi a našemu lidu. Podobný úder byl nanesen Rusku v roce 1917, když země bojovala v první světové válce. Ale vítězství mu bylo ukradeno. Intriky, hádky za zády armády a národa přivedly k rozkladu armády a rozpadu státu. Ke ztrátě obrovských území a ve výsledku k tragédii občanské války,” prohlásil Vladimir Putin.  

Obrat k historii

Nahrávám tento komentář dopoledne v sobotu 24. června. Vůbec nechci spekulovat o tom, jak Prigožinova hra vabank dopadne. Nicméně Putinova rétorika je zajímavá sama o sobě.

Není překvapivé, že se obrací k historii. To už s větší či nižší mírou příčetnosti dělá několik posledních let. Můžeme vzpomenout například na jeho historickou stať o tom, že Polsko může za rozpoutání druhé světové války nebo o tom, že ukrajinský národ nikdy neexistoval a vymysleli ho na generálním štábu rakousko-uherské armády. 

Čtěte také

Prigožin na Kreml stále plive. Může to znamenat, že Putinovy dny jsou sečteny

I zde zvolená analogie poněkud pokulhává. Pomiňme to, že rétoriku o úderu do zad v okamžiku, kdy válka byla málem vyhraná, používali po první světové válce hlavně němečtí nacisté.

Ale i kdybychom hovořili o Rusku, tak to také není nic skvělého. Země byla počátkem roku 1917 v hluboké ekonomické krizi, lidé podezřívali elity z korupce a spolupráce s nepřítelem, morálka vojáků byla nízká kvůli obrovským ztrátám na frontě, způsobeným neschopnými veliteli. Nic vám to nepřipomíná, Vladimire Vladimiroviči? A pamatujete si také, jak skončil car Mikuláš II.?

Autor je komentátor Českého rozhlasu