Ondřej Neff: Zapomenuté výročí
V pátek uplynulo 80 let od okamžiku, kdy v takzvaném milíři na pozemku fotbalového stadionu Stagg Field Chicagské univerzity nastala první štěpná řetězová reakce. Nastal atomový věk. Pokus se odehrál samozřejmě za války, v naprostém utajení. Řídil ho italský fyzik Enrico Fermi, který odešel do Ameriky z fašistické vlasti.
Samotný reaktor vypadal podle jeho slov jako „milíř z černých cihel a dřevěných trámů‟. Všechno to vážilo dohromady nějakých 400 tun.
Čtěte také
Sestavoval to – čteme v dobovém svědectví – neproškolený personál. Převážně to byli hráči fotbalového týmu, podotýkám hráči amerického fotbalu, což je rvačka každého proti každému, a náklad odnosili jaksi v rámci tréninku. Výkon prvního reaktoru světa byl 200 wattů.
Zajímavé, kupodivu skoro zapomenuté výročí. Není divu, že je zapomenuté. Jaderná energetika je v posledních 40 letech dušená – ve srovnání s rozkvětem prvních let. Jen si to představte: atomový milíř na úrovni hokusu pokusu na fotbalovém stadiónu v roce 1942, žárovku rozsvítila atomová energie v roce 1951 v americkém státě Idaho, první skutečná jaderná elektrárna s výkonem pěti megawatt zahájila v sovětském Odninsku v roce 1954 a pak už to šlo ráz na ráz.
Silná byla vůle
Čtěte také
V Československu se začala elektrárna stavět v Jaslovských Bohunicích v roce 1958, tedy pouhých 16 let od chvíle, kdy na stadiónu Stagg Field supěli pod nákladem grafitových kostek hráči amerického fotbalu, supěli a jistě že taky nadávali na trenérovu nesnesitelnou a zbytečnou buzeraci.
Dnes, když je situace, jaká je, bychom zbytečně bědovali nad útlumem, který nastal v 70. letech a trvá v podstatě dodnes. Osobně si myslím, že ho silně živila uhelná a ropná lobby, která samozřejmě nemohla mít pro tento čistý a dlouhodobě nejlevnější způsob výroby elektrické energie pochopení. Teď už snad tají ledy a otvírají se oči. Jenom ty lhůty zůstávají šílené a jsou součástí argumentů pochybovačů. Že to bude trvat dlouho, říkají. Proč to má trvat dlouho?
Když to mohlo před 80 lety jít rychle, jako když hrom bije? Od laboratorního pokusu ke komerčnímu využití za 15 let v době, kdy počítače dosahovaly zlomku toho, co máme všichni zamontované v našich mobilech? Počítačový výkon byl slabý, zato silná byla vůle. A taky nutnost.
V tom to je, vůle a nutnost spolu úzce souvisí. A kdo dnes nevidí, že je nutné jadernou energetiku pořádně nastartovat, tak ten je opravdu hodně a beznadějně slepý. A leccos dalšího k tomu.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
