Ondřej Neff: Jak jsem dostal naloženo
Za poslední povídání jsem dostal, jak se říká, naloženo. Vykládal jsem tu, dokonce opakovaně, o svých dobrodružstvích s elektronickou občankou. Naloženo jsem dostal nespravedlivě. To vám ostatně potvrdí každý, kdo dostal někdy naloženo, ať už mu vynadali na sociálních sítích, nebo dostal deset let natvrdo v třetí nápravné skupině.
Vždycky je to nespravedlivé. Já přece nic proti elektronickým občankám nemám. Kdybych měl, nepořídil bych si ji.
Čtěte také
Jen mi přijde legrační, jak ta procedura dlouho trvá a o tom jsem tu povídal. Že prý nechápu, jaký je rozdíl mezi identifikací a verifikací. Identifikace je, jestli jsem to já, verifikace prověřuje pravost dokladu. A že tomu nerozumím a rozumět tomu nemůžu, protože jsem dědek dědkovatá.
Druhé tvrzení je oprávněné, to první ale – opakuji – nespravedlivé. Rozumím tomu, jenom je mi to legrační a nevylučuju, že to souvisí s tvrzením číslo dva.
Dnes z toho dědkovatění nevyjdu. Onehdy na mě vyskočil inzerát na moji oblíbenou skotskou whisky. Před lety jsem byl dokonce v palírně, kde se vyrábí. Byli jsme tam se skupinou novinářů.
Ověření věku
Pán ve skotské sukni nás pohostil skotskou specialitou. Jmenuje se to haggis a řadím to ke třem největším odpornostem, co jsem jedl: kromě haggisu je to korejské kimči a pečená koza po masajském způsobu. Pak byla přednáška o tom, co je to whisky. „Její základ je průzračná skotská voda plynoucí z našich skotských hor, která se snoubí s čerstvým skotským větrem, vanoucím od našich skotských zálivů.“
Čtěte také
Když přišla chvíle pro dotazy, přihlásil jsem se a přiznal jsem se, že do té doby jsem si myslel, že whisky je něco jako chlast. To jsem ale dostal v té palírně naloženo!
No a na inzerát téhle palírny jsem narazil a usmyslel jsem si, že si láhev koupím. Online, jak jinak. Webová stránka se mě zeptala, jestli mi bylo osmnáct. Odkliknul jsem to. Pak ale přišla položka ověření věku.
Myslel jsem, že to bude takový ten kvíz, jako že se vás zeptají, jestli Prašnou bránou jezdila tramvaj. Když odpovíte ano, je jasné, že jste dědek dědkovatá nebo dáma v nejlepším věku.
Chyba lávky! Odkázalo mě to na speciální instituci na ověřování věku. Ani ta se mě neptala, která kapela zpívala o žluté ponorce. Měl jsem se obrátit na svoji banku prostřednictvím bankovní identity, a když mě banka schválí, pak…
Šel jsem se napít čiré vody z kohoutku a otevřel okno, abych se nadýchal svěžího vzduchu z širých zvolských lesů.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
