Ondřej Konrád: Věra Křesadlová, symbol převratné doby
V legendárních „šedesátkách“, v desetiletí prudce se uvolňující atmosféry bylo podstatné to, s čím přicházela malá divadla, zábavná hudba a filmová „nová vlna“. Tam všude byla nepřehlédnutelná Věra Křesadlová, zpěvačka a herečka filmová i divadelní, která během prvého listopadového týdne zemřela ve věku jednaosmdesáti roků.
Zaujatý filmař
Poprvé se s ní mohla širší veřejnost setkat ve filmu Konkurs (1963) debutujícího Miloše Formana. Částečně dokumentu z hledání nových talentů pro divadélko Semafor. Studentka pražské umělecko-průmyslové školy, zároveň vokalistka bigbeatové skupiny Crystal je na plátně hojně.
Režiséra evidentně zaujala, což se záhy potvrdilo, když se stala jeho manželkou a matkou dvojčat Matěje a Petra. Bratři Formanové jsou, jak známo, už léta svébytné divadelní a výtvarné osobnosti mezinárodního rozměru.
Čtěte také
A Křesadlová tehdy také zakotvila v Semaforu, kde zůstala až do roku 1989. Mívala tu povětšinou menší role, připomenout lze kreaci ve Zlatém kolovratu, součásti vůbec nejúspěšnějšího semaforského představení Kytice. Ale patřila k úzkému kroužku kolem zakladatele Jiřího Suchého, vzdorujícího neustálým normalizačním tlakům, kvůli kterým nemohl dlouho jinam než na pódium diváckou kapacitou limitovaného divadla.
Perfektně civilní
A to se týkalo i Křesadlové, prošlé v šedesátých letech řadou filmů. Bráno čistě matematicky je nejvíc minut na plátně v Intimním osvětlení Ivana Passera z roku 1965, pro leckoho dokonce nejreprezentativnějšího titulu „nové vlny“.
Čtěte také
Roli mladé, typicky městské moderní přítelkyně klasického hudebníka na návštěvě u vesnického spolužáka, trochu se v zatuhlém prostředí nudící a trochu zvídavé, zvládla brilantně civilně. Stejně jako sice epizodu, ale významnou, v Jirešově Žertu (1968) podle slavného Kunderova románu postavu utilitární dívky po boku kariéristy, teď weltmanského, dříve stalinistického.
Nebo jednu z „kopečkářek“, vězeňkyň za pokus o útěk přes hranice v Menzelových Skřiváncích na niti (1969), který se ani nedočkal premiéry a rovnou zamířil do trezoru vedle Intimního osvětlení a Žertu. Skřivánky také v podstatě filmová kariéra Věry Křesadlové skončila.
I když s ještě velmi malými dětmi za Formanem do emigrace neodešla, připomínat ženu ve Spojených státech brzy enormně úspěšného režiséra nebyl následující dvacetiletí zájem. Tu jemnou a přitažlivou tvář s výraznýma očima a ústy, to před kamerou v podstatě neherectví, příznačné pro tvorbu záhy zakázaných tvůrců, celou tu svébytnou osobnost, do značné míry jeden ze symbolů šedesátek, již poslední dekády ovšem musela těšit oslnivá kreativita jejích synů a jistě i nesporné herecké nadání vnučky Antonie.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
