Ondřej Konrád: Vážná kantarská výstraha
Řeč čísel je neúprosná, ale pokud jde o soutěž politických stran, platí to až u součtu voličských hlasů. Preferenční jsou v podstatě virtuální, nic konkrétního z nich neplyne. Nicméně leccos naznačují a politické subjekty se podle nich mnohdy chovají. Bez ohledu na to, jestli to zemi prospívá.
A víme ovšem také, jak se průzkumy umí plést. Kupříkladu ČSSD roku 2010 pár měsíců před volbami vykazovala až přes 30 procent, ale dostala dvaadvacet. K sestavení vlády to nestačilo a vedlo k pádu předsedy Paroubka.
Těšínská jablíčka
Tím se ale dnešní vládní garnitura chlácholit nemůže. Protože 39 procent hnutí ANO v průzkumu agentury Kantar pro ČT, a tedy od minula nárůst tří a půl bodu, vypadá povážlivě.
Čtěte také
Že by ANO získalo na podzim 2025 přes stovku křesel ve sněmovně a mohlo vládnout samo, je při tuzemském volebním systému sice stále iluzorní. Ale v nějakém modu s SPD, byť stojícím mimo kabinet, přijde ANO k moci hladce.
A pětikoalici nemůže také utěšovat, že se posilování Babišova hnutí neděje vlastně na její úkor, nýbrž odsáváním příznivců mimoparlamentních subjektů: SOCDEM, KSČM, Přísahy, Trikolóry, Svobodných nebo PRO.
A hnutí ANO se nadto podle všeho daří oslovovat mladší voliče. To je poměrně překvapivé. Třebaže jde o skupinu, která se tak trochu převaluje jako mořské vlny a napevno s ní ANO zatím počítat nemůže. Ale momentálně u ní boduje. Evidentně proto, že mnohé občany mezi 25 až 30 lety Fialova vláda z celé řady důvodů zneklidňuje.
Čtěte také
A tak jsou náchylní dát znovu šanci ANO, za které už rok pilně vystupuje hlavně duo Schillerová – Havlíček. K tomu lze ale poznamenat, že pokud si mladší voliči Babiše znovu v čele vlády zrovna nepředstavují, a to je pravděpodobné, pak si možná měli všimnout, jak vehementně se staronový předseda po nedávném sněmu hnutí o premiérství přihlásil.
Konečně, uvidíme, jak se mu bude dařit v čele kampaně k evropským volbám. Když neustále spílá „Bruselu“, jak od něj jeho příznivci očekávají, což zároveň není právě pozvánka k urnám. Přesto je v eurovolbách paradoxně favoritem.
Ani ne tři měsíce
A aspoň solidní výsledek v nich potřebuje jasně proevropská pětikoalice. A to znamená, že má po nedělní kantarské výstraze (a ještě nevíme, s čím přijdou další agentury), nejvyšší čas lidově řečeno „hýbnout kostrou“.
Přinejmenším v tom, co je jí dokola a nikoli nespravedlivě vytýkáno. Že totiž, když činí podle ní nezbytné nepopulární kroky v obecně komplikované době, pak je stejně nezbytně musí otevřeně, trpělivě a srozumitelně vysvětlovat.
Včetně toho, jak je evropský parlament podstatný a že tam se rozhoduje o tom, jaká bude budoucnost celého kontinentu a tedy i nás. Má na to necelé tři měsíce. A náramně by se jí hodil nějaký přesvědčivý „tribun lidu“. Jenže. Pokud by se v ministerském kabinetu takový dosud dřímající talent náhle probudil, hned dostane za uši, že si hřeje vlastní polívčičku. To je ale pak těžká věc.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
