Petr Hartman: Kdo v obci trvale nebydlí, ten nevolí
Komunální volby mají přímý dopad na život v daném městě nebo obci. Není proto divu, že se jich může zúčastnit pouze člověk, který by měl mít k danému místu úzký vztah. Pro občany České republiky to směrem ke komunálním volbám znamená především trvalý pobyt.
Platí to pro lidi, kteří někoho chtějí podpořit, nebo naopak hodlají sami o přízeň spoluobčanů usilovat. Kdo v dané lokalitě trvale nebydlí, ten nevolí a nemůže být ani zvolen.
Čtěte také
První varianta platí také pro obyvatele, kteří se z různých důvodů v době voleb nezdržují v místě svého trvalého bydliště, byť tam dlouhodobě a prokazatelně skutečně žijí. Volební průkaz jim tentokrát vydán není a korespondenční volba se na tento typ hlasování rovněž nevztahuje.
Přihlášení k trvalému pobytu v obci není samo o sobě zárukou toho, že jde o člověka, který se v daném místě hodlá usadit. Může za to „volební turistika“. Pár měsíců nebo týdnů před konáním komunálních voleb jsme někde svědky podivné touhy trvale bydlet například na ubytovně, nebo pod jednou střechou ve třech místnostech s dalšími až desítkami osob, případně v domě, který připomíná ruinu a žít v něm lze jen obtížně.
Volební turisté
V některých obcích lidé, kteří chtějí prosadit svou, zkrátka spoléhají na pomoc zvenčí. Tedy od osob, které nemají k danému místu prakticky žádný vztah a trvalý pobyt si přihlásili pouze s vidinou pomoci danému člověku k volebnímu vítězství.
Čtěte také
Ten potom může uskutečnit svůj plán, který jinak naráží na odpor většiny starousedlíků. Pochopitelně pod podmínkou, že takováto taktika bude shledána v souladu s pravidly. Příslušný soud totiž může výsledek komunálních voleb zrušit. Existují místa, kde se volby kvůli tomu musely opakovat. Šlo však o výjimečné případy.
Přesto nelze vyloučit, že „volební turistika“ nepřinesla jejich organizátorům v některých dalších místech přece jenom úspěch. Pokud totiž nikdo výsledek voleb u soudu nezpochybní, není důvod se tímto nešvarem zabývat. Zároveň není jednoduché odepírat „volebním turistům“ možnost přihlásit se k trvalému pobytu, byť za určitých okolností to není zcela nemožné.
Neutralizovat jejich dopad na výsledek lze především masivní účastí starousedlíků, kteří účelově příchozí dokáží přehlasovat. Ačkoliv ve velmi malých obcích se to nemusí podařit. Potom už zbývá pouze obrátit se na soud a doufat, že ho přesvědčí o tom, že desítky lidí netouží žít v jejich obci, ale snaží se pomoci někomu prosadit plány, které většina obyvatel odmítá.
Nebylo by proto překvapením, kdyby v některých obcích letos neskončily komunální volby kvůli „volební turistice“ sečtením hlasů, ale uzavřel je až pravomocný verdikt soudu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

