Ondřej Konrád: Trochu pořádku do volby hlavy státu
V nedávném vydání oblíbeného videopodcastu uvedl zpovídaný Miroslav Kalousek coby jednu z největších chyb své politické dráhy souhlas s přímou volbou prezidenta. Vůči sobě ohleduplně ovšem nezmínil věc, kterou si lidé pamatují mnohem spíš, než de facto marginálii, že byl před Vánoci 2011 mezi 159 poslanci (proti z přítomných hlasovali jen tři), zvedajícími ruku pro plebiscit o hlavě státu.
Čtěte také
Totiž svou ochotu v roli předsedy KDU-ČSL prolomit patovou situaci po volbách 2006 dohodou o vytvoření vlády s Paroubkovou ČSSD za podpory komunistů. Ale pravda, tento pokus o salto mortale nevyšel, pouze stál Kalouska kvůli mohutné vlně odporu lidovecké základny křeslo. Zato přímou volbu máme trvale. A těžko ji kdy co změní. I když je v tom Kalousek v podstatě nevinně.
Přílišná tolerance
A plebiscit zatím pokaždé přinášel nemalé procedurální problémy, které následně musely řešit soudy, Nejvyšší správní i Ústavní. Když při poslední volbě ministerstvo vnitra kupříkladu až příliš tolerantně registrovalo tak do očí bijící kandidaturu, jakou disponovala neznámá paní Denisa Rohanová.
Čtěte také
Podala ji totiž ještě dlouho před samotným vyhlášením prezidentské volby předsedou senátu v červnu 2022. A to s podpisy poslanců, kterým zanikl mandát všeobecnými volbami na podzim 2021. Včetně reprezentantů stran už ve sněmovně nepůsobících. Připomínám, že je ke kandidatuře třeba nejméně 50 tisíc signatur od řadových občanů, dále od dvaceti členů dolní parlamentní komory, nebo deseti z horní.
Bývalý rektor UK Tomáš Zima měl zase podpisy bývalých senátorů. Ale těch, kteří skončili při obměně třetiny senátu už po vyhlášení prezidentské volby. Takže se jí na rozdíl od Rohanové mohl účastnit. Ukázalo se ovšem také, že sedm zákonodárců podpořilo dva kandidáty. Aniž jim to přišlo divné.
Čtěte také
A volební zákon takovou eventualitu nezapovídal, neboť ji jeho tvůrci v dobré víře ani nepředpokládali. Ale mohlo se dít cosi už dřív, když pět let předtím jeden poslanec udělil lehkou rukou podpisy dokonce třem uchazečům! Potíže se vždy vyskytovaly u archů s podpisy občanů kvůli nečitelnosti nebo chybám v údajích.
Abychom zůstali u posledních voleb, pro malý počet ověřitelných podpisů byli vyřazeni tři kandidáti. Nicméně Karel Diviš po důkladnějším přepočítání se stížností těsně uspěl.
Už ne autogramiády
Nakonec si však ne dost jasná vymezení, na která se mohlo ministerstvo vnitra tak trochu alibisticky odvolávat, vynutila volební novelu. Obsahující i novinku ohledně podpisů pro takřečené občanské kandidáty, protože k pouličním archům přibude elektronická varianta. Takovou petici buď kandidát sám založí, nebo k ní musí dát souhlas. Takže by měly také odpadnout recesistické blbinky.
Čtěte také
Inovaci volebního zákona nyní posvětil ústavně právní výbor senátu (v červnu hladce prošla sněmovnou), plénum ji má na programu příští týden a pak už půjde k prezidentovi. Který musí mít bizarní volební peripetie v čerstvé paměti.
I tak ale zůstane sporný moment, jaký se vyskytl u profesora Zimy. Obměna obou komor sněmovny se totiž může opět odehrávat po vyhlášení volby, a tak se na kandidátkách lehce ocitnou podpisy zákonodárců už takříkajíc ve výslužbě. Jak tomu předejít a zůstat ke všem spravedlivý, ale nikdo zatím nerozlouskl. Ledaže by – a myšlenka to není zas tak kacířská – zákonodárci o právo podpořit kandidáty zkrátka přišli. Jenže tak daleko zatím nejsme.
A může nás tedy aspoň utěšovat, že ti stávající nebo jen nedávno mandát ukončivší napříště nebudou moci rozdávat podpisy hafu zájemců o nejvyšší ústavní post jako kdyby šlo o autogramiádu. Někdy dokonce zájemcům poměrně pofidérním. A pan Kalousek bude třeba o něco lépe spát. I když jeho vlastně spíš hryže zpropadená přímá volba jako taková. No, v tom mu asi novela neuleví.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
