Přímá volba prezidenta se osvědčila. Důkazem je rekordní účast, chválí poslanec Feranec. Vyhrocuje veřejný diskurz a staví kandidáty do mezních pozic, míní senátorka Němcová

1. únor 2023

Rozděluje přímá volba prezidenta společnost, jak řekl nejen nově zvolený prezident Petr Pavel? Osvědčila se přímá volba hlavy státu? Senátorka Miroslava Němcová věří, že spíš zhoršuje společenskou situaci, poslanec ANO Milan Feranec věří, že Češi institut přímé volby přijali za svůj a problémy s ním nejsou.

„Přímá volba se osvědčila a důkazem o tom je rekordní volební účast,“ uvádí v Pro a proti poslanec hnutí ANO, člen sněmovního ústavně-právního výboru Milan Feranec.

Čtěte také

Senátorka ODS, členka senátního ústavně-právního výboru a někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová věří, že přímá volba nepřinesla do českého veřejného prostoru zlepšení, ale naopak spíš zhoršení.

„Změnit prezidentskou volbu na přímou určitě našemu ústavnímu pořádku neprospělo. Vysoká volební účast je sice dobrým znamením, ale možná také svědčí o tom, jak vyhrocená situace byla, že přinutila lidi jít k volbám. Tato potřeba byla vybuzena i způsobem kampaně a celkovou atmosférou, která rozhodně nebyla dobrá,“ dodává senátorka.

Andrej Babiš několikrát zopakoval, že to je referendum o vládě. Zaměnil v podstatě prezidentské volby za volby sněmovní.
Miroslava Němcová

Poslanec uznává, že institut přímé volby de facto posiluje roli prezidenta. „Ale je to něco, co společnost plně akceptovala, přijala za své a nevidím důvod to měnit. Pokud by stran Ústavy vznikaly třecí plochy, je to Ústavní soud, který určí, jak by to mělo fungovat. Nemyslím si ale, že přímá volby působí nějaký problém.“

Miroslava Němcová

„Viděli jsme v prezidentském období Miloše Zemana, že ačkoliv ústavně ke zvýšení prezidentských pravomocí nedošlo, právě to Zeman využíval k atakům na hráz Ústavy i za ní. Takže záleží, jaký člověk se na Hrad přímou volbou dostane a zda si je vědom ústavních omezení a zda bude mít disciplínu a občanskou vnitřní sílu dodržovat pravidla,“ vysvětluje Němcová.

Kampaň byla bouřlivá a místy vyhrocená, ale také skončila přesně tehdy, kdy měla.
Milan Feranec

Feranec uznává, že přímo zvolený prezident může mít dojem, že by měl sdělovat názory těch, kteří ho volili. „Také souhlasím, že funkce prezidenta je přímou volbou posilněna.“

Milan Feranec na fotografii ze září 2014

„Ve chvíli, kdy prezidentský kandidát slibuje veřejnosti mnohem větší spektrum toho, co zařídí, bude-li zvolen, tak tím vzbuzuje ve společnosti dojem, že to udělat může. Sám ví, že nemůže, ale veřejnost nezná důkladně kompetence hlavy státu, a tak mu často uvěří, a proto ho jde volit. To je podle mě manipulace zneužití občanů,“ kritizuje politička.

Že by Andrej Babiš sliboval v kampani nesplnitelné, Feranec odmítá. „On vždy mluvil o tom že bude jednat s premiérem, s vládou, to vždy zdůrazňoval. Určitě má prezident nějaké prostředky, jak může vyvíjet tlak na vládu a netýká se to jen práva veta.“

Čtěte také

Politička prý nezaznamenala v Babišových prohlášeních důraz na součinnost s vládou. „Nakonec i tento kandidát několikrát zopakoval, že to je referendum o vládě. Zaměnil v podstatě prezidentské volby za volby sněmovní. Přímá volba skutečně vyhrocuje veřejný diskurz, staví kandidáty do mezních pozic a záleží na osobní dispozici, kam až chtějí jít,“ konstatuje Miroslava Němcová (ODS).

„Společnost je rozdělena přirozeným způsobem, jednotná je jen v totalitářských režimech. Každý se snaží hájit své zájmy a na tom nevidím nic špatného. To, že kampaň byla bouřlivá a místy vyhrocená, je fakt, ale také skončila přesně tehdy, kdy měla,“ odmítá problematizaci přímé volby hlavy státu Milan Feranec (ANO).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , oci
Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.