Ondřej Konrád: Poněkud zmatečná stávka

Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík

„Odbory v této chvíli nebojují za navýšení platů v roce 2020. Ale pouze o to, kolik z prostředků na tento rok už daných půjde do tarifní a kolik do nadtarifní složky.“

To řekl minulý pátek ministr školství Robert Plaga (ANO), reagující na fakt, že se stávková pohotovost školských odborů obratem ruky změnila ve stávku.

A pokud měl pravdu, na což leccos ukazuje, pak se skutečně odboráři berou za to, aby šly veškeré prostředky jedním směrem, tedy do tarifní, řekněme pevné složky platů a žádné odměňování lépe pracujících se nekonalo. Jaký potom div, že s odboráři nejdou ve svých asociacích sdružení ředitelé základek i gymnázií. A jestli Plagovo pravděpodobně znějící vysvětlení dorazí i k širší veřejnosti, nejspíš se i ona od středeční akce víceméně odvrátí.

Plné právo na víc peněz

A opět žádný div. Lidé rozumí obecnému požadavku učitelů na vyšší platy. Nechtějí, aby jejich děti učili frustrovaní lidé, pokud vůbec u pedagogiky zůstanou. Zcela jistě byla proto respektována kampaň Konec levných učitelů.

A i ti, kdo mají výhrady k nynější vládě, musejí uznat, že na platy ve školství konečně přitéká ze státní pokladny víc peněz a podle dušujícího se kabinetu ministrů by kohoutek neměl vyschnout minimálně následující dva roky, tedy do všeobecných voleb. A protože  ty chce hnutí ANO opět jistě vyhrát, mohlo by se před jejich konáním málem dospět k oněm kýženým asi 45 tisícům měsíčně. Spánembohem, budiž kantorům přáno. 

Ale jinou věcí je porozumět smyslu této stávky. S menším objemem navýšených prostředků – 10 % místo 15 – odbory totiž nakonec souhlasily. To byl zlomový moment. A dostaly hned příslib dalších peněz navíc napřesrok.

Pípa mimo provoz

Teď se ale přesto bouří, a vlastně kvůli oné desetiprocentní nadtarifní složce. To je ale do značné míry interní záležitost rezortu.

Co k ní může říct široká veřejnost, po které jsou přitom opět vyžadovány sympatie? Část, i když menší, si ale musí vzít kvůli zavřeným školám náhle volno z práce, takže bude spíš pod fousy mručet. A větší části není zase odborářské šturmování po funuse zcela jasné. Zato – chtěj nechtěj – zní laickým uším poměrně jasně premiérova věta, že se přece ještě nikdy učitelům nepřidávalo jako teď a tudíž on stávku vůbec nechápe.

A co je asi pro Dobšíkovy odbory nejhorší zpráva – nechápou to ani podstatné školské organizace. Včetně překotného rozhodnutí stávkovat krátce po podzimních prázdninách, leckde prodloužených ředitelským volnem.

Ondřej Konrád

To ovšem zároveň neznamená, že by měla stávka vysloveně krachnout – z kolegiality ji učitelé asi povětšinou nebudou torpédovat, i když třeba půjde o nějakou jemnější formu takřečeného omezeného provozu. Těžko říci, co si pod tím představit. Třeba sice otevřený výčep, ve kterém vám ale pivo nenatočí. Tedy cosi raději rychle zapomenutelného.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu