Luboš Palata: Polští vojáci jako mírové síly na Ukrajině? Může to být problém
Možná jsou úvahy o vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu trochu předčasná hra, ostatně Rusko už to stačilo odmítnout. Přesto jedna věc překvapila, a to neochota polské vlády Donalda Tuska tam vlastní vojáky posílat. Přitom právě Polsko vypadá na první pohled jako jednoznačný kandidát, který by v takových jednotkách měl hrát klíčovou roli.
Prvním důvodem polského zdráhání je skutečnost, že Polsko si možná ze všech zemí NATO nejméně přeje roztržku se Spojenými státy. Varšava nainvestovala obrovský politický kapitál, ale i finance do spojenectví s USA – nejen v posledních letech, ale už za prvního prezidentského období Donalda Trumpa.
Čtěte také
V kritice kroků nové americké administrativy se i proto současná Tuskova vláda drží velice zpátky. Část své bezpečnosti postavilo Polsko na přítomnosti silného kontingentu americké armády, o kterou nechce ani za Trumpa za žádnou cenu přijít.
Proto případné vyslání evropských sil, a obecně kroky Evropy, nechce Polsko dostat do roviny kroku namířeného proti záměrům Spojených států. Ale naopak jako ukázku možné americko-evropské spolupráce ve změněných podmínkách stále méně vyzpytatelného druhého Trumpova mandátu.
Poláci vs. Ukrajinci?
Druhý, možná ještě závažnější důvod leží v polsko-ukrajinské historii. Meziválečné Polsko leželo po roce 1920 o mnoho set kilometrů východněji, než je jeho dnešní mapa.
Polsko v roce 1945 sice získalo relativně rozsáhlá území – do té doby obývaná převážně Němci na západě a severu dnešního Polska – a kterým dodnes Poláci říkají „ziemie odzyskane,“ tedy znovuzískaná území.
Čtěte také
Jenže pak je tu část meziválečného Polska, kterou naopak mnozí Poláci pokládají za území ztracená, a jsou výrazně větší, než která po válce získali. Území na východě, která si ponechal Sovětský svaz jako válečnou kořist a z nichž velká většina je dnes součástí Ukrajiny.
Drtivá většina polského obyvatelstva se po válce odstěhovala do vnitrozemí Polska, ale jistý stesk po těch místech stále žije. K tomu jsou tady navíc i tragické kapitoly vzájemné moderní historie, ze kterých stačí připomenout dvě.
Volyňské masakry Poláků a Ukrajinců a pak akci Visla, tedy vyhnání Ukrajinců z Biesczad na jihu dnešního Polska.
Také proto není představa polských vojáků v mírových jednotkách na Ukrajině bez problémů. A pokud k tomu někdy dojde, musí to být velmi promyšlený a citlivě provedený krok. Protože v opačném případě by to mohla být fatální chyba, přesně taková, na kterou Kreml čeká.
Autor je evropským editorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
