Julie Hrstková: Rodiče, děti i firmy chtějí kvalitní vzdělávání. Stát zatím selhává
Minulý týden vypršel čas pro podávání přihlášek na střední školy. Cermat má první výsledky, kdo se kam hlásí. Vyplývá z nich, že většina deváťáků chce mít maturitu. Alespoň jednu přihlášku na střední školu zakončenou maturitou si tak podaly tři čtvrtiny žáků 9. tříd. V kurzu je i všeobecné vzdělávání – zájem o lycea se letos přehoupl přes čtvrtinu, ale i o nový obor všeobecně vzdělávacích lyceí, který poprvé otevřou třídy žákům letos v září.
Výsledky potvrdily to, co říkají i dlouhodobé studie společnosti PAQ Research: Rodiče mají větší zájem o všeobecné obory středních škol a gymnázií než kolik jich dnes nabízejí kraje.
Čtěte také
Což je ovšem často v přímém rozporu s politikou krajů, které ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy propagují odborné střední školy a učiliště.
Kraje proto velké rozšiřování kapacit na všeobecných středních školách neplánují. Gymnázia chybí zejména v Praze – i kvůli přílivu studentů z celého Středočeského kraje. Výsledkem je extrémní nerovnost, kdy si dítě se stejným výsledkem může v jenom kraji vybírat, v hlavním městě ale na stejném typu školy už šanci nemá.
Asi to vyřeší až čas
Kdyby člověk chtěl být cynikem, řekl by, že stejně jako mnoho jiných problémů v Česku vyřeší nedostatek žádaných středních škol čas. Respektive to, že vlna silných ročníků skončí, míst bude na všech typech škol spoustu, a rodiče i děti si budou vybírat ze švédského stolu kvalitního vzdělávání.
Čtěte také
Každopádně, kdyby měly vznikat nové školy v nových budovách a čekat na stavební a všechna ostatní povolení, dočkají se je současné děti až v rámci Akademie třetího věku, kdy už budou mít pracovní kariéru dávno za sebou.
Změnu měla přinést novela školského zákona, která prošla parlamentem v prvním čtení. Ta měla mimo jiné zavést tzv. duální vzdělávání, tedy provázání závěrečné zkoušky s praxí –zejména u odborných studijních oborů s maturitou. Absolventskou zkoušku by na škole získal i ten, kdo by nezvládl maturitu.
Podle Hospodářské komory vládou předložený návrh zaměstnancům nevyhovuje. Laicky řečeno: Firmy z toho, že se budou účastnit vzdělávání, budou mít vyšší odpovědnost za absolventy a vyšší administraci, nic nedostanou. Zástupci firemního sektoru proto navrhují celý návrh předělat a klidně i odložit – hlavně aby neprošel současný nedodělek.
Všeobecné střední školy zakončené maturitní zkouškou, o které mají rodiče i děti největší zájem, vyžadují daleko větší nabídku oborů i míst ze strany vysokých škol, která ale chybí.
Jen 27 procent vysokoškoláků
Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mělo za rok 2023 u nás vysokoškolské vzdělání 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.
Střední školy, které by měly poskytovat skutečně kvalitní vzdělání v daném oboru, bez ohledu na způsob zakončení, by měly být víc propojeny s praxí, což mělo zajistit duální vzdělávání – a ani to tu není.
Přes veškeré změny není tuzemská vzdělávací soustava stále připravena na moderní svět. Digitální přijímačky vznikly fakticky na koleně, proti všem a díky minulému řediteli Cermatu a výrazně ovlivnily celé přijímací řízení směrem k lepšímu.
Jen lepší přijímačky ale problémy kvality vzdělávání – či přetlaku poptávky nad nabídkou všeobecného středoškolského vzdělávání i počtu vysokých škol –, nezmění.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
