Ondřej Konrád: Po Charliem Kirkovi Andrej Hlinka
Když se letos v lednu slovenský premiér Fico poklonil u bratislavského hrobu Gustáva Husáka, šlo zřetelně o gesto dovnitř jisté části slovenské populace, bylo také přiměřeně prezentováno i s vyjádřením, že Husák sice dělal chyby, ale je třeba mu projevovat úctu.
Čtěte také
Fico jistě věděl, že na to v Česku budou minimálně od politiků vládních stran negativní ohlasy – a jelikož se věc udála nedlouho po jeho cestě za Putinem do Moskvy, dala se vykládat všelijak. Třeba i skoro jako furiantství. Protože Husák není v českých zemích zrovna oblíbený.
Duchovní otec Slovenského štátu
Ale pořád je tu jeho pověst nesrovnatelně méně špatná než Andreje Hlinky, zakladatele a předsedy Hlinkovy slovenské lidové strany, jejímž členům se obecně říkalo „luďáci“.
Čtěte také
Hlinka se sice nedočkal éry Slovenského štátu, zemřel nedlouho před Mnichovskou dohodou, která v něm otevřela dveře, ale byl jeho duchovním otcem. A ještě za jeho života vznikly prvé jednotky Hlinkovy gardy, čistící pak Slovensko od Čechů, Židů a Romů – a později mimochodem bojující po boku německých sil při Slovenském národním povstání.
Ale jak řečeno, Hlinka se na zločinech Slovenského štátu už podílet nemohl, a tudíž není tak zavržený jako Josef Tiso. Ale Češi mezi nimi, mimochodem byli oba původně duchovní, rozdíl moc nevidí. Možná tu má už kvůli polovojenským stranickým gardám Hlinka pověst ještě o něco démoničtější.
Chlubná farnost
Takže přetěžko pochopit, že emeritní kardinál Dominik Duka při nedávné návštěvě Ružomberoku navštívil jeho hrob, a modlil se za něho. Ale na rozdíl od Fica u Husáka to bylo jakoby utajené.
Čtěte také
Jenomže se s tím – možná k Dukově rozmrzelosti – pochlubila tamní farnost, která také uvedla, že bývalý pražský arcibiskup vzkázal Slovákům, ať „se jim daří uskutečňovat Hlinkův odkaz“. Což je domýšleno do důsledků poselství dost chmurné. A není divu, že se činovníci pražského arcibiskupství na otázky médií nejprve tvářili, že o ničem takovém nemají ponětí a informace o existenci de facto tiskové zprávy jim údajně byla dost nepříjemná.
K čemuž se dá dodat snad jen to, že jsme si na některé Dukovy činy nebo výroky už sice skoro zvykli, ale přesto nás tu a tam dost udiví. Třeba před pár dny slouženou mší za zastřeleného amerického aktivistu Charlieho Kirka s účastí všelijakých osob z domácí veřejné sféry, což mělo zřetelné politické poselství.
Mimochodem, při spektakulárním loučení s Kirkem v USA řekl prezident Trump po té, co střelci odpustila Kirkova vdova, že v tom s ní nesouhlasí a své oponenty nenávidí. Jak na to nahlíží křesťan Duka, nevíme. Ale vypadá to, jakoby měl pochopení pro zavrženíhodnou figuru Andreje Hlinky. Což je dost daleko.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

