Ondřej Konrád: Ozvěny pádu „Dvojčat“ v Čechách
I když teroristy unesená letadla narazila před čtvrtstoletím do výškových budov Světového obchodního centra na půdě od nás tisíce kilometrů vzdáleného New Yorku, obecně bylo od počátku jasné, že jde o útok na veškerou takřečenou západní civilizaci. K té jsme se po roce 1989 jasně přihlásili ještě ve federaci se Slovenskem a při tom zůstalo i po vzniku samostatné České republiky.
Čtěte také
Dne 11. září 2001 jsme už také byli rok a půl členy NATO. Z toho plynulo české zapojení do operace Trvalá svoboda v Afghánistánu, odkud pocházela militantní islámská organizace Al-Káida Usámy bin Ládina a kde pak působila polní nemocnice České armády a příslušníci speciálních sil sloužili na základnách.
Bezprostředně po zřícení newyorských „Dvojčat“, znamenající smrt téměř tří tisíc osob, se k situaci stavěla svorně domácí politická scéna, prezident Havel, podle jehož slov musí být společně bráněny svoboda a demokratické hodnoty, i vláda premiéra Zemana, který označil útok za barbarský čin a postavil se po bok napadených USA.
Šok české veřejnosti byl stejně obrovský jako ve všech zemích demokratického společenství a samozřejmě také panovaly obavy, co vše ještě může následovat. I když se nezdálo pravděpodobné, že bychom se ocitli v přímém ohrožení.
Porucha cestou a jeden dotaz
Třebaže trochu neklidu zasel předseda vlády informací, že jeden z vůdců sebevražedného útoku Mohammed Atta, který před lety pobýval v České republice, plánoval také destrukci pražského sídla americké rozhlasové stanice Svobodná Evropa v budově někdejšího Federálního shromáždění poblíž Národního muzea.
Čtěte také
Tam pak delší dobu bránil případnému nájezdu vozidla s trhavinou pancéřovaný armádní transportér, který měl ovšem cestou do centra metropole technickou závadu, což vážnost situace poněkud odlehčilo. Ostatně Zeman později doznal, že jeho varování nebylo ze solidního zdroje.
Z dnešního pohledu pak bude možná někdo překvapen připomínkou, že podstatnými činiteli v bezpečnostní oblasti byli tehdy ministr obrany Jaroslav Tvrdík a ministr vnitra Stanislav Gross. A ministr zahraničí Jan Kavan, který se ještě před naším přijetím do NATO veřejně tázal generálního tajemníka Aliance Solany na mechanismus případného výstupu.
Celkem očekávaně se také našli lidé podléhající konspiračním teoriím, jichž se ihned vyrojilo ohromné množství. A ještě dnes některé částečně dožívají.
Další zkoušky
Ale zpět – Česká republika se i se svou politickou reprezentací zachovala po 11. září adekvátně pozici země úspěšně usilující po téměř půlstoletí kremelského područí o pevné místo v demokratickém světě.
Ten byl před čtvrtstoletím otřesen a rozhořčen. A dnes ovšem prochází zkouškami zcela jiného druhu.
Ne tak okázalými, jako byly smrtící exploze po nárazech velikých dopravních letadel do mrakodrapů, ale o to možná nebezpečnějšími, čehož si je snad aspoň většina českých politických elit vědoma.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
