Ondřej Konrád: Otazníky nad hloučkem outsiderů

14. leden 2023

Proč se vlastně někteří kandidáti vůbec pustili do toho ohromně únavného, nákladného, a přitom předem skoro jistě marného boje? To je otázka, již si sami sobě museli v posledním půlroce klást mnozí z nás. Zvlášť když už bylo z průzkumů dávno zřejmé, že se bude rozhodovat pouze mezi třemi uchazeči.

Přímo se na to pak „papírových outsiderů“ dokola ptali žurnalisté i řadoví účastníci mítinků. Ale odpovědi přicházely spíše vágní, obecně vzletné a zároveň poměrně málo uspokojivé.

Senátoři a stranický reprezentant

V případě pánů Fischera a Hilšera se aspoň dalo předpokládat, že když se jim účast v prezidentských volbách před pěti lety podařilo hladce přetavit v senátorské mandáty, je opakovaná účast příležitostí dát o sobě zase víc vědět.

Čtěte také

Tehdy však šli do senátního klání ještě týž rok, zatímco obhajovat posty budou až za relativně delší dobu, na podzim 2024, kdy bude leccos pozapomenuto. Ale asi nikoli předseda senátního zahraničního výboru Fischer se silným kreditem coby skoro nejviditelnější člen horní parlamentní komory.

A pana Baštu zase určila k reprezentaci mateřská SPD, která jistě doufala v potvrzení nesporného úspěchu v loňských komunálkách. Což se ovšem Baštovým ziskem zhruba čtyř a půl procent nenaplnilo a předseda Okamura si nyní možná říká, že neměl při výběru šťastnou ruku. Hlava ho však z toho nejspíš nebolí a také ví, že prezidentskými volbami kdykoli v budoucnu podstatněji zamává vlastní účastí. Vždyť už v roce 2018 by jeho kandidatura nejspíš připravila Miloše Zemana o druhé vítězství.

Zaklínání se, ale setrvání

Čtěte také

Nezodpovězená záhada tedy zůstává u obou drasticky propadlých pánů Diviše a Zimy, kteří se akorát na pár týdnů dostali do veřejného prostoru a dalších pár týdnů je budou lidé poznávat na ulicích. Ale třeba vědí, jak to smysluplněji zúročit a možná také myslí na Senát. Kam přece vstoupil bez problémů i minulý finalista Drahoš.

Ovšem na Senát je jejich zisk příliš slaboučký. A hlavně se stejně člověk především diví, že se nejen tito dva, ale i někteří výše jmenovaní nezachovali jako odstoupivší odborářský lídr Středula, když realisticky nahlédl zbytečnost další účasti. A proč zejména kandidáti otevřeně vymezení proti expremiéru Babišovi už záhy po jeho ohlášené kandidatuře raději nerezignovali a nepodpořili Nerudovou nebo Pavla.

Ondřej Konrád, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Přičemž pro cíl, jímž se takřka zaklínali, tedy zamezit cestu na Hrad Babišovi, by bylo optimální, kdyby měl dokonce jen jednoho skutečně silného rivala. Nakonec na takového ve druhém kole narazí. Jenže to se vůbec nemuselo konat. A jistého momentálně není nic. Ani když se sečtou hlasy odevzdané v prvém kole pro Nerudovou, Fischera a Hilšera. A to je přitom zhruba milion a čtvrt hodně vysoké číslo. Jenomže zatím jen na papíru.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio