Ondřej Konrád: Nejzářivější hlas černé Ameriky
Umělkyně, narozená ještě za tuhé rasové segregace, nemohla ve druhé půli 60. let, kdy se stala idolem mladých Afroameričanů, ignorovat tehdejší společenský pohyb.
Ale přesto by bylo přehnané označovat zpěvačku a autorku Arethu Franklinovou za politickou aktivistku. Jen přirozeně vnímala nastartovaný proces afroamerické emancipace a přispívala k němu morální podporou.
I tím, že ukazovala svým četným ´sestrám´, jak lze být fantasticky úspěšná i přes determinující barvu pleti. A také věřila v heslo ´be blach and proud´, být černý a hrdý. Ale zároveň zůstávala bohabojnou reverendovou dcerou, která od malička účinkovala v detroitském kostelním sboru a nikdy by neschvalovala násilí. Jako se to v jedné chvíli stalo kupříkladu její starší kolegyni Nině Simone.
Přepisovaná historie
Ale Aretha znala své místo, a když byl roku 1968 zavražděn duchovní vůdce černé Ameriky Martin Luther King, zpívala na jeho pohřbu gospel Precious Lord, Drahý pane. A vstoupila tak do historie.
„Aretha Franklin byla symbolem feminismu a afroamerické hrdosti,“ říká hudební publicista Vidomus
Zpívala na pohřbu Martina Luthera Kinga i inauguraci bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a její písně se staly hymnou občanských protestů. Americká zpěvačka Aretha Franklin zemřela v úterý 14. srpna ve věku šestasedmdesáti let v rodinném kruhu. Své první nahrávky vydala už ve 14 letech, za celou kariéru prodala více než pětasedmdesát milionů alb a její písně si oblíbila česká zpěvačka Marie Rottrová i hnutí MeToo.
Už ovšem podruhé, neboť rok před tím, tedy ve svých pětadvaceti, rozsekla dlouhodobý začarovaný kruh a způsobila doslova explozi. Po více než deseti albech pro společnost Columbia, z nichž sice bylo slyšet extrémně nadanou vokalistku, jíž ale aranžmá a produkce nahrávek stále jakoby brzdily v rozletu, totiž přestoupila k firmě Atlantic, zaměřené na moderní černý pop a hned prvá nahrávka, hypnotický song I Never Loved A Man (The Way I Love You) překonala milionový náklad.
A Aretha, při jejímž zpěvu lidé ustávali v jakékoli činnosti, a mnohým se do očí draly slzy nad autenticitou, a míře zprostředkování veškerých citů, prožitků a očekávání, se rázem stala – vedle Otise Reddinga nebo Jamese Browna - vůdčí osobou takřečené ´soul music´. Důrazné směsi rhythm and blues s až rockovými prvky, která ovládla světový éter a dodnes má zástupy pokračovatelů.
Byť jejich snímky už mají poněkud jiný kabát. A ruku na srdce, obrovskou naléhavostí a vzrušivostí Lady Soul, nebo Queen of Soul, jak se Franklinové běžně říkalo, nedisponuje žádná z jejich pomyslných žákyň.
České obdivovatelky
I když počet cen Grammy nemůžeme považovat za měřítko uměleckých kvalit, zrovna v Arethině jím je: ze čtyřiceti nominací zhruba polovinu proměnila. A celkem prodala asi 75 milionů desek. Ty nejúžasnější pochází z přelomu 60. a 70. let, kdy Franklinová vydávala prakticky dokonalé útvary ve velmi rychlém tempu. Tehdy také silně poznamenala řadu českých kolegyň, především Martu Kubišovou a Marii Rottrovou, které se od ní pilně učily.
Pozdější roky už byly pro Arethu klidnější, užívala si výsadní pozice pěvecké královny a za její éry se pro Afroameričany přece jen mnohé zlepšilo. I ona k tomu jistě přispěla.
Déšť uznání a cen neustával, jen zdraví ji v poslední době trápilo, už nevystupovala a konec, který nastal 16. srpna, byl všeobecně očekávaný. V 76 letech odešla zpěvačka, která druhdy měnila svět hudební i občanský. A kdo ji někdy slyšel, těžko na to zapomene.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
