Ondřej Konrád: Nejzářivější hlas černé Ameriky

17. srpen 2018

Největší audioportál na českém internetu

Zpěvačka Aretha Franklinová | Foto: Paul Sancya, ČTK/AP

Umělkyně, narozená ještě za tuhé rasové segregace, nemohla ve druhé půli 60. let, kdy se stala idolem mladých Afroameričanů, ignorovat tehdejší společenský pohyb.

Ale přesto by bylo přehnané označovat zpěvačku a autorku Arethu Franklinovou za politickou aktivistku. Jen přirozeně vnímala nastartovaný proces afroamerické emancipace a přispívala k němu morální podporou.

Zemřela zpěvačka Aretha Franklinová

I tím, že ukazovala svým četným ´sestrám´, jak lze být fantasticky úspěšná i přes determinující barvu pleti. A také věřila v heslo ´be blach and proud´, být černý a hrdý. Ale zároveň zůstávala bohabojnou reverendovou dcerou, která od malička účinkovala v detroitském kostelním sboru a nikdy by neschvalovala násilí. Jako se to v jedné chvíli stalo kupříkladu její starší kolegyni Nině Simone.

Přepisovaná historie

Ale Aretha znala své místo, a když byl roku 1968 zavražděn duchovní vůdce černé Ameriky Martin Luther King, zpívala na jeho pohřbu gospel Precious Lord, Drahý pane. A vstoupila tak do historie.

„Aretha Franklin byla symbolem feminismu a afroamerické hrdosti,“ říká hudební publicista Vidomus

Aretha Franklin

Zpívala na pohřbu Martina Luthera Kinga i inauguraci bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a její písně se staly hymnou občanských protestů. Americká zpěvačka Aretha Franklin zemřela v úterý 14. srpna ve věku šestasedmdesáti let v rodinném kruhu. Své první nahrávky vydala už ve 14 letech, za celou kariéru prodala více než pětasedmdesát milionů alb a její písně si oblíbila česká zpěvačka Marie Rottrová i hnutí MeToo.

Už ovšem podruhé, neboť rok před tím, tedy ve svých pětadvaceti, rozsekla dlouhodobý začarovaný kruh a způsobila doslova explozi. Po více než deseti albech pro společnost Columbia, z nichž sice bylo slyšet extrémně nadanou vokalistku, jíž ale aranžmá a produkce nahrávek stále jakoby brzdily v rozletu, totiž přestoupila k firmě Atlantic, zaměřené na moderní černý pop a hned prvá nahrávka, hypnotický song I Never Loved A Man (The Way I Love You) překonala milionový náklad.

A Aretha, při jejímž zpěvu lidé ustávali v jakékoli činnosti, a mnohým se do očí draly slzy nad autenticitou, a míře zprostředkování veškerých citů, prožitků a očekávání, se rázem stala – vedle Otise Reddinga nebo Jamese Browna - vůdčí osobou takřečené ´soul music´. Důrazné směsi rhythm and blues s až rockovými prvky, která ovládla světový éter a dodnes má zástupy pokračovatelů.

Zpěvačka Aretha Franklinová

Byť jejich snímky už mají poněkud jiný kabát. A ruku na srdce, obrovskou naléhavostí a vzrušivostí Lady Soul, nebo Queen of Soul, jak se Franklinové běžně říkalo, nedisponuje žádná z jejich pomyslných žákyň.

České obdivovatelky

I když počet cen Grammy nemůžeme považovat za měřítko uměleckých kvalit, zrovna v Arethině jím je: ze čtyřiceti nominací zhruba polovinu proměnila. A celkem prodala asi 75 milionů desek. Ty nejúžasnější pochází z přelomu 60. a 70. let, kdy Franklinová vydávala prakticky dokonalé útvary ve velmi rychlém tempu. Tehdy také silně poznamenala řadu českých kolegyň, především Martu Kubišovou a Marii Rottrovou, které se od ní pilně učily.

Ondřej Konrád

Pozdější roky už byly pro Arethu klidnější, užívala si výsadní pozice pěvecké královny a za její éry se pro Afroameričany přece jen mnohé zlepšilo. I ona k tomu jistě přispěla.

Déšť uznání a cen neustával, jen zdraví ji v poslední době trápilo, už nevystupovala a konec, který nastal 16. srpna, byl všeobecně očekávaný. V 76 letech odešla zpěvačka, která druhdy měnila svět hudební i občanský. A kdo ji někdy slyšel, těžko na to zapomene.  

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.