Ondřej Konrád: Lehké posílení holubic ve Státní bance
Byl to před měsícem poprask, když prezident jmenoval guvernérem ČNB Aleše Michla. Silně zněly hlavně hlasy varovné. Ne protože Michl, někdy kontroverzní a jindy zábavně provokativní, poslední dobou hlasoval v bankovní radě proti zvyšování úrokových sazeb. Ani kvůli tomu, že byl ekonomickým poradcem premiéra Babiše.
Čtěte také
Už ano ale proto, že se právě v téhle roli angažoval nad běžnou míru, částečně i ve volební kampani hnutí ANO. Takže by mohl mít tendence jít snižováním sazeb na ruku Agrofertu. Nejvíc však vadilo, že jakoby si Michla vybral prezident k prosazování svého vlivu. Neboť Miloš Zeman razantně odsuzuje vyšší úrokové sazby, a zřejmě kvůli nim se rozešel s dosluhujícím guvernérem Rusnokem. Druhdy naopak cele svým mužem, na prezidentovi ale postupem času stále méně závislým. Který, do konce měsíce stále ještě guvernér, ostatně chyběl ve středu na Hradě při jmenování tří nových členů bankovní rady.
Pokud změna, pak pozvolná
Pokud někdo od prezidenta s obavami čekal další tah proti dosavadní linii, jeho výběr se tentokrát nezdá dramatický, a kdo ví, zda částečně nejde o zákulisní kompromis. Neboť přinejmenším Eva Zamrazilová a Jan Frait s renomé zkušených národohospodářů (oba už v bankovní radě dříve seděli), sice mohou Michla do jisté míry podporovat, ale budou asi opatrní k prudšímu otáčení směru. Ostatně Rusnok avizoval, že rada ve starém složení kvůli inflaci sazby zřejmě ještě jednou zvýší. Teprve v srpnu tedy může obměněný tým přijít s nějakou změnou. Řekněme třeba s pozastavením dosavadního trendu. Což ale bude stejně záviset na vývoji rozhodujících čísel.
Čtěte také
Jak známo, Michl považuje inflaci za nákladovou, tedy importovanou skrze obecně drahé energie, a proti tomu podle něho nelze účinně postupovat skokovým zvyšováním úrokových sazeb. Experti však upozorňují, že inflace je také, dokonce snad ve větší míře, důsledkem domácí hospodářské politiky posledních let, a proto máme inflaci vyšší než ostatní evropské státy. Dodejme: Michl apeluje na větší rozpočtovou uměřenost vlády (pomiňme, že té minulé radil), jenže Fialův kabinet je kvůli válce na Ukrajině ve složité situaci. Státní banka nadto jaksi nemá v popisu práce ji řídit. A zatímco prezident hovoří o operacích s kurzem koruny a devizovými rezervami, řada ekonomů tvrdí, že tyhle nástroje obvykle nefungují.
Kdo je co
Zatím se zdá jasné pouze jedno – guvernér Michl by měl po této středě posílit. Možná nejvíc v případě názorově prakticky neznámé třetí nové členky rady Karin Kubelkové. A výmluvné je i to, že po dvou obdobích šestiletý mandát sice skončil Rusnokovi, ale už nikoli dvěma dalším členům, kterým ho prezident prostě neprodloužil. A kteří také vždy byli pro vyšší sazby. Takže nějaký záměr tady asi bude. A uvidíme, jak tentokrát zareagují finanční trhy, Michlovým jmenováním v květnu rozbouřené.
Na každý pád ovšem třeba uvítat, že jsou historicky poprvé v sedmičlenné radě dvě ženy. A nenechme se při tomto genderovém vlomu mást, tím, že zastáncům zvyšování sazeb se říká jestřábi a těm, kdo prosazují uvolněnou měnovou politiku zase holubice. Ani že prudkým naturelem vyslovený jestřáb Michl je ve skutečnosti názorovou holubicí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
