Ondřej Konrád: Jak úředně definovat Romy
Úbytek romských dětí, které často z nejasných důvodů, včetně předsudků, musí chodit do speciálních škol a jsou označeny jako „lehce mentálně postižené“, by Česká školní inspekce chtěla vykázat Evropskému soud pro lidská práva. Ten totiž roku 2007 řekl, že 18 romských žáků bylo zařazeno na zvláštní školu neoprávněně. Stát by tedy chtěl prokázat, že nedochází k segregaci a malí Romové nekončí ve speciálkách častěji než ty z většinové populace a zůstává zachována šance na rovné příležitosti.
Tomu sice lze rozumět, potíž je ovšem s metodikou získávání podkladů pro takový materiál. Citlivá je především definice Roma, jak je popsána v průvodním dopise, který dostali ředitelé příslušných škol: podle ní jde o ty, kdo se za Romy považují, anebo je za ně považuje „významná část jeho okolí“. Jestliže jde ovšem o děti mírně mentálně postižené, těžko se jich ptát prostřednictvím dotazníku, zda se cítí být Romy. Nemluvě o rasistickém nádechu takového šetření.
Jak říká jeden z ředitelů škol, jeho podřízení se snaží brát prostě děti jako děti a učit je bez toho, aniž by se hovořilo o jejich původu. A předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař upozorňuje například na to, že není nikde řečeno co to je významná část okolí, tedy kolik lidí by to mělo být, a také jak posuzovat děti ze smíšených manželství. A Pilařovi se také nezamlouvá, že pokud ředitelé škol odmítnou takové sčítání, provede ho určený inspektor, ale odpovědnost za získaná čísla ponese přesto ředitel.
A z oné definice Roma, proti níž neměl větších námitek ani Úřad veřejného ochránce práv, přitom uvádí do rozpaků i ombudsmanova zástupce Stanislava Křečka: považovat někoho za Roma proto, že tak činí jeho okolí, vidí jako nešťastné. Nicméně připouští, že jiný způsob zatím není k dispozici. Při posledním sčítání lidu se totiž k romské národnosti přihlásilo pouhých 13 tisíc obyvatel a vzít to v potaz by znamenalo úplně jiné počty dětí na školách.
A Česká republika je momentálně v časové tísni, s Radou Evropské unie bude na toto téma rokovat ještě před koncem roku, proto inspekce spěchá a tlačí na ředitele, aby se měla čím vykázat. Výsledky ale mohou být dost nepřesné, a to některé pedagogy pobuřuje, jiní dotazníky vyplňují více méně „z musu“ a moc si nad nimi hlavy nelámou. A už citovaný Jiří Pilař také říká, že podstatnější než čísla pro Unii je především odstraňování nedostatků v romském vzdělávání, včetně působení na rodiny, aby posílaly děti do škol a záleželo jim na prospěchu.
Což je ovšem součástí kardinální velké a léta neřešené romské otázky. Kterou těžko mohou před kritikou Unie zakrýt problematicky zjišťované údaje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
