Ondřej Konrád: Inspirativní kongresman Wilson
„Historie se opakuje,“ říkáváme rádi, když to aspoň trochu sedí. To se do jisté míry týká analogie mezi dvěma válkami, afghánské z let 1979–1989 a nynější na Ukrajině. V obou případech agresivně a masivně vedených z Kremlu, poprvé sovětského, dnes ruského.
Záminky a cíle se sice liší, ale je tu jedna podstatná podobnost. O které vypráví 15 let starý americký film Soukromá válka pana Wilsona.
Jeden Texasan vs. SSSR
Vycházející z historické skutečnosti, i když částečně zjednodušené a zrychlené. Opatřený skvěle humornou nadsázkou, nijak přitom nezlehčující drastické pozadí.
Čtěte také
Ve zkratce v něm jde o to, že doposud nenápadný a spíš poživačný texaský kongresman, hraje ho Tom Hanks, na vlastní oči zjistí, jak krutě je ze sovětské strany válka vedena a že odhodlaně se bránící Afghánci nemají ani zdaleka odpovídající zbraně proti tankům a především smrt nesoucím vrtulníkům. A počne vyvíjet úsilí, aby se to změnilo. To vyžaduje značně komplikované a diplomaticky citlivé jednání, ale postupně se mu daří navyšovat tajný rozpočet, získávat pro věc důležité politiky a nakonec přes sousední Pákistán – ve velkém partyzánům dodávané raketomety Stinger a další výzbroj – průběh války zásadně otočí. Když začnou sovětské ztráty na životech a technice hrozivě narůstat.
Čtěte také
Za Brežněva zahájený konflikt ústí v Gorbačovově éře do úplného stažení Rudé armády. To se zdá na počátku utopické, protože americký přístup výmluvně ilustruje Wilsonův rozhovor s přidělencem CIA v Islámábádu, který na kongresmanův dotaz, proč jsou bezbranní Afghánci vydávání na pospas smrtonosným náletům speciálně opancéřovaných helikoptér, opakovaně odpovídá, že by „náhlý příliv peněz a moderních zbraní přitáhl pozornost“. Tedy sovětské strany. Teprve když na to přestanou brát Američané ohled, dojde k obratu a důležitému momentu studené války. Vyvolanému neúnavnou snahou Wilsona a jeho spolupracovníků, upozorňujících zásadní činitele na prostý fakt, že bojový vrtulník v ceně 20 milionů dolarů likvidují snadno ovladatelné střely za 70 tisíc.
Nepřehlédnutelné poučení
Happy end ovšem hořkne posledními minutami snímku, když kongresman shledává, že po sovětské porážce ztratila americká administrativa zájem o rozvoj osvobozené země. Což – to už ve snímku explicitně není – postupně vedlo k 11. září, a dokonce až k současné, už druhé, dominanci Tálibánu po loňském překotném stažení americké armády – kdy budoucnost nešťastného Afghánistánu zůstává ve hvězdách.
Stejně jako budoucnost Ukrajiny. Její armáda ovšem tentokrát dostává legendární Stingery a množství další moderní technologie včas, a to nejen z USA. Které jsou sice opět podle leckoho nadbytečně rezervované, ale přece jen si už nelámou hlavu, jestli dodávky zbraní „vzbudí pozornost“. A pokud bude nějakým akceptovatelným způsobem válka přece jen ukončena, nenechají také i s celým demokratickým světem rozvalenou Ukrajinu ladem. Jako se stalo před už bohužel bezmocným zrakem obdivuhodného kongresmana Wilsona v Afghánistánu. A historie se aspoň v tomto ohledu nezopakuje. I když už tu máme druhou anebo jen z hibernace probuzenou studenou válku.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
