Ondřej Konrád: I ODS má pro eurovolby nestranickou odbornici

Kandidáti ODS do Evropského parlamentu, Jan Zahradil
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kandidáti ODS do Evropského parlamentu, Jan Zahradil

O Věcech veřejných už nějakou dobu mnoho neslýcháme, zvlášť po té, co předem vzdaly předčasné všeobecné volby. Ale k některým z letošních se chystají, na komunální úrovni patrně budou ctít obhájit aspoň část mandátů, a dokonce staví kandidátku pro eurovolby. Na první místo umísťují svou stále asi neznámější tvář, bývalého předsedy, i když podle mnohých jen formálního, novináře, spisovatele a scénáristy Radka Johna, a číslem dvě má být herečka Simona Chytrová, od letošního ledna místopředsedkyně Věcí veřejných.

Její manžel, režisér Vít Olmer už prostřednictvím VV mínil před časem také vstoupit do politiky, ale v senátních volbách před dvěma lety neuspěl. Mimochodem, oba hlavní kandidáti jsou svým způsobem propojeni, neboť Olmer s Johnem v minulosti spolupracoval kupříkladu při zfilmování Škvoreckého Tankového praporu, ve kterém hrála poměrně velkou roli paní Chytrová. K Evropskému parlamentu má zřejmě daleko, nepovedlo se jí projít roku 2010 do zastupitelstva pátého pražského obvodu. Dost možná to bude zkoušet na podzim znovu a zkusí o sobě dát vědět už při jarní kampani eurovolební. Johnovy šance jsou sice jistě vyšší, jenomže z období Nečasovy vlády zle pochroumaná strana těžko získá křeslo v Evropském parlamentu. Ale zároveň nemá co ztratit.

Což naopak hrozí ODS. Před pěti lety tuzemské eurovolby vyhrála a získala devět mandátů. Občanští demokraté vědí, že takový úspěch zopakovat nemohou, ale musí se snažit ze všech sil. Propad by totiž naznačil, že po dvě desetiletí jedna ze dvou nejsilnějších stran v zemi skutečně míří do bezvýznamnosti, jíž jí kdekdo dnes předpovídá. Kandidátku, jak už bylo rozhodnuto na lednovém kongresu ODS, povede opět místopředseda Jan Zahradil, který dokončuje v Evropském parlamentu už druhé funkční období a vůči Bruselu zůstává stále ostře vyhraněný. Momentálně má ovšem Česká republika vládu i prezidenta podstatně proevropštější než dříve. A je otázkou, zda už veřejnost není útoky na unii z časů Klause a Nečase poněkud unavená. A nezačne si myslet, že je lepší se ke společenství přiblížit a mít v něm tak silnější hlas.

Na druhou příčku kandidátky staví ODS Evžena Tošenovského. Ten také obhajuje euromandát a na Ostravsku má jeho jméno stále zvuk. Překvapením je pak úlovek na třetí pozici, totiž Eva Zamrazilová, která čerstvě skončila v radě České národní banky (nahradil ji Zemanův ex-premiér Jiří Rusnok). Známá na veřejnosti sice moc není, jen se ví, že má vlažnější vztah ke vstupu do eurozóny. Ale členství v bankovní radě je obecně uznávané, takže její kandidatura nemusí být mylným tahem. Zamrazilová, pokud je známo, není členkou ODS, která tedy podobně jako jiné parlamentní subjekty zkouší letos získat voličskou přízeň sázkou na nestranické experty. Jak to bude fungovat, zjistíme ve druhé půli května.