Martin Fendrych: Sociolog Hartl vidí českou politiku jako odtrženou od lidí. Omyl, na masy je přilepená, ale chybí elity

Hned na začátku Hartl tvrdí toto: „Politici reagují hlavně na okamžité podněty, věnují se jen tomu, co je in, co frčí a o čem lidé chtějí slyšet.“ A u vážných věcí podle něj dávají přednost heslům od marketérů před trpělivým vysvětlováním svých postojů.

Čtěte také

Jan Vávra: Bude vláda reagovat na radikalizaci opozice?

Uvažovat o vztahu politiků a voličů zjevně není jednoduché. Příklad: premiér Fiala klade mimořádně silný důraz na schopnost Česka se bránit a na podporu Ukrajiny. To rozhodně není „in“ a rozhodně to „nefrčí“. Naopak expremiér Babiš tuto vážnou věc odsouvá a nabízí to, co je „in“, třeba vrátit věk odchodu do důchodu zpět na 65 let. A má s tím větší úspěch než Fiala.

Podle Hartla politici na počátku 90. let „věděli, že se musí učit vnímat a chápat dění ve společnosti včetně názorů a postojů obyčejných lidí“. Chápali, že elity mají spolupracovat s lidmi, ale vydrželo jim to prý necelých deset let. – Opět to není tak jednoduché. Dnes se politici často orientují podle průzkumů veřejného mínění a sledují právě většinové názory.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Proč česká opozice sází na rozleptávání důvěry ve férovost voleb?

Podle Hartla se lidé odtáhli od politiků, protože politici „neumí dostatečně citlivě vnímat život a přicházet s adekvátními návrhy na jeho zlepšení“. Opět se vrátím k hnutí ANO: masa lidí u nás naivně očekává, že Andrej Babiš za ni všechny problémy vyřeší.

Podle mě zažíváme přehodnocení pojmu „elita“. Příklad. Během Listopadu 1989 měli velké slovo herci, naslouchali jim i lidé na venkově. Dnes tuto pozici herci a umělci ztratili. Změnilo se chápání elit, kvality, které si lidé váží. Podhodnocena je věda. Masivně varuje před klimatickou změnou, ale lidé se vědcům posmívají. A posmívají se jim i politici, kteří se vydávají za konzervativce. Klima se riskantně mění, ale oni vědcům nevěří a chtějí zrušit Green Deal.

Tak nač ta zloba? Nač to rozdělení?

Částečně mohu souhlasit s Hartlovou větou: „Vše je podřízeno logice vyhrát nejbližší volby, a tak se řeší hlavně krátkodobé problémy a od těch dlouhodobých se poodstupuje.“ Jistěže chce každá strana vyhrát volby. Ale vláda Petra Fialy udělala aspoň nějakou, velmi nepopulární, důchodovou reformu. Také odmítá dovážet fosilní paliva z Ruska. To znamená, že vše nepodřizuje logice voleb.

Souhlasím s následující sociologovou větou: „Pokud chceme změnu, musíme mít vyšší nároky na ty, kteří nás vedou.“ A jsme zpět u elit. Špičkoví politici jistě patří mezi elity. Jenomže mnozí z nich elitami nejsou. Nepřemýšlejí o blahu společnosti, ale o blahu svém. Sem patří ta obří touha vyhrát volby, udržet se v politice, protože to je buď dobré živobytí pro mě, nebo pro moje firmy.

Martin Fendrych, komentátor Aktuálně.cz|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Hartl vidí českou politiku mimo jiné jako „odtrženou od lidí“. Mně se naopak zdá, že je často levně, populisticky na lidi přilepená, že v nich úmyslně podněcuje nízké pudy jako závist, pohrdání vzdělanými atd. Paradox je, že podle agentury STEM je 80 procent lidí se svým životem spokojeno. Tak nač ta zloba? Nač to rozdělení?

Autor je spolupracovník deníku Forum 24