Ondřej Konrád: Ambasadorka se zvláštními vztahy

Také je to věk velvyslankyně, která dle dikce služebního zákona od roku 2015, stanovující sedmdesátku pro diplomaty jako mezní, měla ve funkci skončit. Stejně jako Livia Klausová v Bratislavě. Ale politikové, včetně prezidenta Zemana, ale i tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga, s tím ostře nesouhlasili. A tak poslanci problém prozatímně obešli možností uzavřít s přesluhujícími diplomaty dohodu o provedení práce.

Především kvůli Filipi, která totiž – a to je třetí a nejdůležitější unikát – v Damašku vede jedinou ambasádu členské země EU. Ostatní státy buď zastoupení pro Sýrii už vůbec nemají, anebo jsou diplomaté v sousedním Libanonu syrskou agendou pouze pověření. A české služby zřejmě občas využívají i Spojené státy.

Eso a stovky víz prominentům

Toto unikum je navíc posílené tím, že je ambasadorka k vedení země, ve které vypukla krvavá občanská válka jen rok poté, co do Damašku přijela, v jakémsi ‚speciálním vztahu‘. Jinými slovy, cesta do tamních nejvyšších politických kruhů pro ni není uzavřená, což má jistě výhody.

Čtěte takéHamáček přivezl ze Sýrie dva propuštěné Evropany. Jedním z nich je humanitární pracovník z Německa

Filipi, vystudovaná expertka na země Blízkého východu, se už několikrát zasloužila o osvobození osob z různých zemí v Sýrii vězněných, jako tomu bylo například u vloni propuštěného Poláka, hlásajícího příchod apokalypsy, anebo u tento čtvrtek do Prahy ministrem zahraničí Hamáčkem přivezené dvojici humanitárních pracovníků (jeden z nich je Němec, státní příslušnost druhého neznáme).

Výlučná pozice diplomatky je na jedné straně oslavovaná (viz titulek ‚České eso v Damašku‘ magazínu Týden), na straně druhé je paní Filipi i kritizovaná jako příliš vstřícná vůči Asadovu režimu, vojensky podporovanému Ruskem. Ten podle časopisu Respekt legitimizuje také tím, že vydává značný počet víz Asadovým příbuzným i členům tajných služeb, kteří jezdí do Čech odpočívat nebo obchodovat, ačkoliv EU i USA styky se syrskou vládou skoro úplně zmrazily.

Začarovaný kruh

Ale konexe a možnosti paní Filipi se jim tu a tam hodí. Hlavně když jde o to, dostat ven někoho, kdo se ocitl v syrském zajetí. Asadovou administrativou jistě pozorně sledovaná velvyslankyně se také vždy vyjadřuje obezřetně. I pokud jde třeba o příčiny vzniku občanské války, ale i o řadě jejích drastických aspektů. Jinak by podle všeho nemohla v Damašku nejen dál setrvávat, ale hlavně tam být do široka platná.

Ondřej Konrád|foto: Khalil Baalbaki

V jakémsi začarovaném kruhu se ovšem ihned znovu vynoří námitka, že je cena za české výsadní postavení v Sýrii přece jen moc vysoká, na což se dá zase odpovědět, že podstatou diplomacie je přece řešení delikátních záležitostí, často za přísně utajených okolností. A těžko zároveň chtít, aby z toho plynul prospěch pouze jedním směrem. Konečně i politikové se mohou dostat do situace, v níž je třeba zůstat zdrženlivý.

Když v Damašku tento týden přebíral Jan Hamáček zahraniční vězně a hovořil se syrským ministrem zahraničí Muallemem, prý mu řekl, že Česká republika odsuzuje chemické útoky a je třeba umožnit jejich vyšetření. Tomu lze věřit. Ale už jistě nemohl ani naznačit, že mnohé ukazuje na Asadovu armádu coby pachatele. Jinak by asi odletěl s nepořízenou.

Ale je to samozřejmě morální dilema. Jistě ho skoro neustále prožívá i naše velvyslankyně s unikátní pozicí.