Ombudsman zjišťoval, proč chodí málo romských dětí do běžných škol
Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský upozornil na to, že do bývalých zvláštních škol chodí víc romských dětí, než odpovídá podílu Romů ve společnosti. Tvoří třetinu žáků, přitom v České republice žije nejvýše 2,8 procenta populace. Zkušení sociální pracovníci doporučují změnit způsob hodnocení budoucích prvňáčků a financování na žáka, nikoliv na školu.
Spolupracovníci veřejného ochránce práv se chtěli osobně přesvědčit o tom, jaký je podíl romských dětí v bývalých zvláštních školách. Statistika tohoto typu totiž v Česku chybí.
Ptali se učitelů, kolik romských dětí ve třídách mají a sami také školu navštívili.
„Vycházeli jsme se ze seznamu škol, které nám poskytla České školní inspekce,“ vysvětlil Rádiu Česko Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení v úřadu veřejného ochránce práv.
Káva i spor
Z výběru inspekce pak náhodně vylosovali 67 škol, oslovili pak ředitele i rodiče, aby vysvětlili cíle výzkumu.
„Škála reakcí se pohybovala od vlídného přijetí s koláčky a kávou do nepříjemných střetů s ředitelem nebo jeho zástupcem,“ připouští spolupracovník ombudsmana.
Podle něj bylo někdy těžké vysvětlit někdy i učitelům, že ombudsman chtěl získat relevantní data o romských žácích, kvůli jejichž nadměrnému podílu v praktických školách je Česká republika kritizována mezinárodními organizacemi a za který byla odsouzena Evropským soudem pro lidská práva.
“Není cílem ombudsmana rušit praktické školy. Pouze mapoval terén,“ vysvětlil Petr Polák s tím, že ze zákona ani nemohl učitele přinutit vyplnit dotazník o počtu romských školáků.
Pomoc prvňáčkům
Výsledek výzkumu, který úřad ombudsmana zpracoval, zněl, že je romských dětí je v bývalých zvláštních školách v průměru třetina. Učitelé dospěli k číslu 35 %, pracovníci kanceláře ombudsmana ke 32 % Romů z celkového počtu žáků.
Robert Ferenc, respektovaný sociální pracovník, který řídí na Šluknovsku zavedené sdružení Čačipen, připouští, že zapojit romské děti do běžných škol není snadné.
Sdružení provozuje nízkoprahové zařízení a předškolní klub.
„V Krásné Lípě se nám tohle podařilo, ale v jiných, okolních obcích se nám nevede,“ říká Ferenc.
„Pokud děti propadají, individuálně se mu pedagog věnuje, pomáhá s doučováním a psaním úkolů,“ popsal ředitel organizace Čačipen pomoc školákům, která se na Šluknovsku osvědčila.
Setkal se se strachem rodičů, kteří nechtějí nechávat své děti ve třídě spolu s romskými, někdy ale i s předsudky učitelů:
„Když byly na Šluknovsku nepokoje, učitelé se ptali jen romských dětí, jak to pociťují, a ty děti na to nedokázaly odpovídat, protože je to zasáhlo,“ říká Robert Ferenc.
Špatné testy?
O zařazení dětí do speciálních škol rozhoduje ředitel školy, obvykle po posudku z odborné poradny a za písemného souhlasu rodičů.
„Mnohdy se tak děje přímo, bez podrobného diagnostikování lehkého mentálního postižení, které je podmínkou zařazení dítěte do praktické školy,“ uvedla však vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Ombudsman proto doporučil ministerstvu školství, aby vytvořilo odbornou platformu, kde by se probíralo, jak by se tato praxe mohla změnit.
Čeká také na zprávu České školní inspekce o fungování poraden, které děti hodnotí. Doporučuje také vyšší platy pro asistenty pedagogů a menší počet dětí ve třídách.
Obrázková kniha
Iveta Němečková, speciální pedagožka s letitou praxí ze vzdělávání Romů, v souladu s úřadem ombudsmana klade také důraz na vzdělávání učitelů.
„Ředitel školy často odmítá u zápisu romské prvňáčky,“ uvádí ze své zkušenosti s přístupem škol.
Učitelům v prvních třídách doporučuje k výuce dětí ze znevýhodněného prostředí četbu knih, které mají hodně návodných obrázků.
Pochválila za dobrou praxi školu Svitavy-Žalov. Doporučuje také školám zkusit získat certifikát Férová škola.
Finance na žáka
Mnohdy sami romští rodiče posílají děti do zvláštních škol, aby byly v romském kolektivu. A nedovedou si představit, co by jejich děti čekalo na běžné škole.
„Je dobré s nimi projít hry, činnosti, způsob práce s dětmi,“ doporučuje proto Iveta Němečková. Dodává, že by pomohla také změna způsobu financování výuky romských dětí.
„Je třeba, aby finanční prostředky šly přímo za žákem, ve stejném objemu do běžné základní školy jako do školy speciální,“ zdůrazňuje také pedagožka, která pracuje i s matkami romských dětí.
Za dluh ministerstva školství označila chybějící standardy učitele, požadavky na to, jak má učit děti se zvláštními vzdělávacími potřebami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
