Oldřich Kužílek: Alternativní úřady

Zdá se, že z toho vlastně nikdo nemá radost. Ještě jsem neviděl, aby úřednice poté, co vyslechne požadavek klienta, se rozzářila a řekla „no to je bomba, ten váš příběh, to jsem zvědavá, jak ho pojednáme". Nebo aby občan na úřad přicházel celý natěšený, jak tu svoji úřední záležitost vyřídí, jaká to bude dobrá zábava, a u okénka se vesele smál, jak se s paní úřednicí dobře baví a dozvídá se spoustu nových zajímavých a chytrých věcí.

Ano, dozvídá, protože pokaždé, když jdete něco vyřizovat, dozvíte se něco nového. Je to škola života.

A přitom právě v učení, vyučování, školení a školství se od rakousko-uherských dob hodně změnilo. Například vznikly alternativní školy, a třeba ty waldorfské by mohly být inspirací pro vznik alternativních - waldorfských úřadů. V nich nejsou žáci motivováni známkami, ale živým zájmem o probíranou látku.

Waldorfský úřad by tedy povolení či jiné rozhodnutí vystavil podle toho, jak vás i úředníka ta věc baví. Jste celý nadšený postavit garáž? Úředník se vrhne do spolupráce s vámi, ponoří se do otázek, které řešíte, zda v tom či onom koutu parcely, zda z cihel nebo tvárnic, zda si vzít půjčku nebo půjčit si od tetičky, a taky co na to sousedi. A hned jim zavolá, večer se všichni na parcele sejdeme, ogrilujeme klobásky, uděláme z lepenky model garáže a zazpíváme si.

Stejně jako ve waldorfské škole se bude snažit dosáhnout souladu mezi vědou, uměním a duchovními hodnotami. Právě soulad pravdy, krásy a dobra bude ve waldorfském úřadě základem pro dobré rozhodnutí.

A zákony, vyhlášky a normy? Stejně jako učebnice ve waldorfské škole nejsou důležité, neboť postrádají vztah ke konkrétní situaci a svou strnulostí nevyhovují dynamickému postupu a momentálnímu stavu žáků, pardon, občanů.

Ve spolupráci s žadateli by úředník zábavnou formou, možná i pomocí krátkého inscenovaného divadla, společně dospěl k závěru, jak celou věc nejlépe rozhodnout. A až všichni nadšeně přitakají, vytáhne razítko a bum.