ODS láme rekordy
Občanští demokraté se i nadále vyhřívají na výsluní popularity. Podle nejnovějších průzkumů volebních preferencí by je volilo zhruba pětatřicet procent dotázaných. Tak silné postavení u voličů neměla v poslední době žádná politická strana. Nelze se divit tomu, že roste pokušení ODS vytěžit z této přízně maximální politický kapitál. Ve hře jsou pravděpodobně tři varianty.
První je setrvalý stav. Tedy nepokusit se o svržení Špidlovy vlády. Nechat ji dělat další chyby. Současně přihlížet tomu, jak vládní koalice, jednak vlastní rozhádaností a jednak masivním útokem na kapsy daňových poplatníků pod heslem reformy veřejných financí, usilovně pracuje na snižování popularity. Tato taktika je pro občanské demokraty nejpohodlnější. Skrývá však v sobě jedno nebezpečí. Tím je další opoziční strana, tedy KSČM. Ta je podle výsledků průzkumu společnosti STEM momentálně na druhé příčce žebříčku volebních preferencí.
A protože není členem vlády, může její popularita postupně stoupat. Navíc se komunisté mohou i nadále zaštiťovat tvrzením, že po listopadu 1989 nebyli u moci a že pokud by se k ní dostali, žilo by se voličům lépe. Vzhledem k neochotě společnosti vyrovnat se s komunistickou minulostí, nemusí se KSČM příliš trápit tím, že je přímou nástupkyní předlistopadové komunistické strany. Ostatně jak dokazují průzkumy volebních preferencí, momentálně to nevadí téměř každému pátému voliči. Proto by pro občanské demokraty byla výhodnější jiná varianta dalšího vývoje na české politické scéně. Tou je pád vlády a vznik nového kabinetu. Ten by mohli tvořit sociální demokraté společně s komunisty.
A není v tuto chvíli příliš podstatné, zda by šlo o otevřenou koaliční spolupráci, nebo o komunistickou podporu menšinové vládě ČSSD. Aby Špidlův kabinet padnul, museli by pro tento krok hlasovat i někteří koaliční poslanci. To lze v současné době téměř vyloučit. V létě by pro to však mohla být vhodná příležitost. Česká republika bude mít za sebou volby do Evropského parlamentu. A právě k této události upíná s nadějí zraky Unie svobody-DEU. Ta očekává, že se do Evropského parlamentu probojuje a že se tím odrazí od politického dna. Reálný pohled na vývoj preferencí však unionistům příliš šancí na úspěch nedává.
A protože někteří členové unie jsou už delší dobu nespokojeni s její pozicí na politické scéně, mohlo by ve straně dojít k velkému třesku. Nové vedení by mohlo rozhodnout o tom, že strana opustí vládní koalici. Pak by opozice měla šanci na svrhnutí kabinetu. Samozřejmě by záleželo na chování lidovců. Ti jsou momentálně ve výhodné pozici. Jejich šéf není členem vlády, proto může na veřejnost působit spíše jako opoziční politik. Kalousek některými kritickými výroky na adresu Špidlova kabinetu tuto pověst přiživuje. Na druhé straně jsou lidovci součástí vládní koalice, takže v případě některých úspěchů se k nim mohou hlásit a bodovat u voličů. Proto varianta pádu současné koaliční vlády a vzniku výhradně levicového kabinetu je hodně závislá na tom, nakolik bude pro vedení KDU-ČSL výhodná. Nelze samozřejmě pominout fakt, že se zdaleka ne všem sociálním demokratům spolupráce s komunisty zamlouvá.
Další možností vývoje je pád vlády a vypsání předčasných voleb. Výsledky volebních preferencí svádí na první pohled k dojmu, že právě toto by bylo pro občanské demokraty optimální řešení. Potíž je v tom, že k rozpuštění poslanecké sněmovny nevede jednoduchá cesta. Navíc by ODS převzala zodpovědnost v době, kdy vládní garnituru čeká celá řada nepopulárních opatření v boji s rychlým tempem rostoucím státním dluhem. O tom, že to není jednoduché, se pravidelně přesvědčuje současná vládní koalice. Její polovičatá reforma veřejných financí zatím nevedla k jejich ozdravení. Koalice svým opatrnictvím nevydělala ani u voličů.
Naopak parlamentní opozice soustavně posiluje a strany vládní koalice se na žebříčku popularity neustále propadají. Což s sebou přináší nervozitu v koaličních řadách. Nejvýrazněji se projevuje u sociální demokracie. Je veřejným tajemstvím, že napjatá situace mezi premiérem a předsedou ČSSD na jedné straně a některými poslanci na straně druhé se nijak neuklidnila. Přetrvávající rozpory by po neúspěchu v evropských volbách mohly přerůst do otevřeného konfliktu. Nelze se proto divit tomu, že na veřejnost pronikají spekulace typu údajné rezignace ministra obrany. Mohou být součástí boje uvnitř vlády a hlavně sociální demokracie. Pokud bude tento vývoj pokračovat, může se ODS těšit na to, že i nadále bude lámat rekordy ve výši volebních preferencí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.