Odolnost bakterií vůči antibiotikům už nemusí být problém. Novou zbraň vyvíjí brněnští vědci

Že peptidy dokážou likvidovat bakterie, se ví už dlouho. Problém je, že společně s nimi zničí i lidské buňky. Typickým příkladem je včelí jed. Ten se skládá právě z peptidů, díky kterým má antibakteriální účinky. Jenže kdo už někdy dostal včelí žihadlo, dobře ví, že včelí jed rozhodně není příjemný.

Čtěte také

Jsou antibiotika v Česku nadužívaná? Nový projekt by mohl lékařům pomoct určit, kdy je předepisovat

Mechanismus je takový, že každá bakterie a každá buňka má kolem sebe obal. Peptidy do toho obalu dělají díry a bakterie, případně buňka tou dírou jednoduše vyteče. Vědce v právě začínajícím výzkumu bude zajímat, která část peptidů dokáže proděravět bakterii a která část zase proděraví buňku. Pak chtějí vzít tu část, která proděraví bakterie, a zkusí z ní vytvořit nový, čistě antibakteriální peptid.

1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 

Kdybychom chtěli spočítat, kolik těch nových peptidů by se dalo vytvořit, vyjde nám asi třicetimístné číslo. Laboratorně vyrobit takové množství látek samozřejmě nelze. Proto, jak prozrazuje hlavní řešitel výzkumu docent Robert Vácha ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně, důležitou částí výzkumu budou počítačové simulace:

„Počítače mají obrovskou výhodu v tom, že nám poskytují obrovské detaily. Takže můžeme vidět roli jednotlivých atomů a na základě toho vědět, jestli jsou důležité pro tvorbu díry do membrány, nebo ne.“

Čtěte také

Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku

Když se výzkumníkům bude zdát, že počítač namodeloval slibný peptid, zkusí ho v laboratoři vyrobit a pak otestují, jestli funguje.

Výsledkem nebude přímo nový lék, ale kandidát na léčivo. Tedy látka, která se bude muset ještě osvědčit v klinických studiích. Teprve pak se jí budeme moct dočkat v lékárnách. Pokud to dopadne dobře, využije se tam, kde nezaberou antibiotika.

„Potřebujeme najít nějaká úplně nová léčiva, která budeme moct kombinovat s těmi současnými,“ vysvětluje Vácha a dodává: „Bakterie mohou svou rezistenci ztrácet. Pro bakterie je nevýhodné být stále odolnější a odolnější, protože na rezistenci musí vynakládat mnohem více energie.“

Soumrak antibiotik tak nejspíš nenastává. Jen se díky kombinaci antibiotik a peptidů připraví taková strategie, která by měla nebezpečné bakterie úspěšně zahnat na ústup.

Vznikne i lék na covid?

Docent Vácha se se svým týmem podívá i na to, jestli by peptidy nešly nasadit i proti koronaviru. Není to sice primární cíl výzkumu, ale jistá šance tu prý je: „Koronavirus má kolem sebe lipidovou obálku a my právě cílíme na narušení těchto lipidových membrán.“

Čtěte také

Jsme teď zkumavkou na poli evoluce koronaviru, je hodně rozšířený, říká šéfka laboratoře Jiřincová

Problém je, že koronavirová membrána se svým složení velice podobá lidské buňce. Což je podle Váchy naprosto odlišný případ než v případě bakterií:

„Bakteriální membrána je velmi odlišná, takže u bakterií by mělo být mnohem snazší vytvořit peptidy, které budou zabíjet pouze bakterie, a ne lidské buňky. U těch virů ta situace pravděpodobně bude možná, ale bude mnohem složitější.“

Výzkum, který je podpořený grantem ERC-CZ, by měl trvat pět let.