Odklon voličů od ANO může znamenat změnu. V Polsku a Maďarsku je to jiné, píše veřejnoprávní ORF
Povolební dění v Česku stále zajímá i evropská média. Rakouská veřejnoprávní stanice ORF zveřejnila analýzu srovnávající vývoj u nás se situací v Polsku a Maďarsku. Pod titulkem Mnoho Davidů proti Goliášům tvrdí, že volební porážka hnutí ANO dokládá širší středoevropskou tendenci. Dřív rozdělená opozice se teď spojuje proti silným vládním stranám.
ORF dál píše, že populistu Andreje Babiše nedokázalo poškodit žádné z mnoha obvinění, která vždy jen odmítal jako špinavou kampaň. Změnu přinesly až volby, ve kterých opoziční strany získaly silný mandát.
Čtěte také
ORF cituje i politologa Stefana Lehneho z bruselského think-tanku Carnegie Europe. Situace v Česku je podle něj proti Polsku a Maďarsku přece jen odlišná, protože ANO si nenárokuje moc tak důrazně, jako maďarský FIDESZ nebo polské Právo a spravedlnost.
Změna vlády v Praze a odklon voličů od vládní strany je dost dobře možný. „V Polsku nebo Maďarsku by to bylo naopak senzační,“ říká Stefan Lehne. V obou zemích je role příslušné vládnoucí strany velmi dominantní, uzavírá ORF.
Povolební vztahy ČR vs. Moskva
Ruský provládní deník Moskovskij komsomolec komentuje dění v Česku otázkou, co nového vnese povolební vývoj do vztahů mezi Prahou a Moskvou.
Zdůrazňuje, že český prezident Miloš Zeman byl dlouho jedním z klíčových obhájců Kremlu v Evropě. Teď je ale v nemocnici a hrozí mu, že o své pravomoci přijde. Navíc, když jsou vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu, konstatuje ruský deník.
Čtěte také
Kromě výbuchů ve Vrběticích se podle ruského deníku objevil nový problém: ministrem zahraničí České republiky by se mohl stát člen strany TOP 09 a starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Potenciální ministr zahraničí loni inicioval odstranění památníku sovětského maršála Koněva.
Pokud se Kolář skutečně stane ministrem, Moskva nejspíš nemůže se zlepšením vztahů počítat a vypadá to, že o něj nemá zájem ani Česko.
I Francie bude bojovat za jádro
Britský deník The Financial Times píše o novém francouzském investičním plánu, který počítá s podporou jaderné energetiky. Francie chce do konce tohoto desetiletí investovat do jaderné energie miliardu eur.
Země je v Evropě výspou jaderné energetiky, připomíná britský list, protože vyrábí více než 70 procent energie právě v jaderných elektrárnách. Cílem i francouzských politiků tak teď je, aby Evropská unie označila jadernou energii za „zelenou“.
Celý přehled zahraničních médií najdete v audiozáznamu.
Související
-
Lukáš Jelínek: Zemanova nemoc vhodila politiky do studené vody
V novodobé historii jsme si zvykli na dva modely chování prezidenta. Buď slouží jako opora nějakému stranickému lídrovi, anebo sám aktivně šibuje figurkami na šachovnici.
-
Jiří Leschtina: Až Zeman vrátí do hry Rosatom
Na poslední schůzi před volbami prošel Poslaneckou sněmovnou nízkouhlíkový zákon přezdívaný Lex Dukovany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.