Odchodem Emmerové zdravotnická krize nekončí
Paroubek odvolal prvního člena svého týmu a nikoho nepřekvapilo, že se jím stala ministryně zdravotnictví. A není důležité, že jde o Miladu Emmerovou.- šéfové bílého resortu bývají první na ráně a za šestnáct let od listopadu 89 už končí jedenáctý. Průměrná životnost: jeden rok a pět měsíců.
Na pádu Emmerové je významnější, že připomíná všechny možnosti, které zdravotnictví v posledních nejméně deseti letech nevyužilo a ztratilo.
Dnes se zdá, že Milada Emmerová patřila k těm nejhorším ministrům v krátké historii demokratického Česka. Možná ale jen z toho důvodu, že na ty minulé si ani nepamatujeme. Přesto je výčet přehmatů během čtrnáctiměsíčního období působivý.
Nejdříve sepsala přes protesty zdravotnické veřejnosti a bez konzultací s odborníky lékovou vyhlášku. Výsledkem je čtrnáctiprocentní růst výdajů na léky a obvinění České republiky u Evropské komise z neprůhledné regulace cen.
Následoval skandál s plánem na zestátnění českých nemocnic i soukromých ordinací, který měl vrátit poměry v českém zdravotnictví před listopad. Vedlejším produktem plánu byla volební kampaň ČSSD, která varovala před privatizací nemocnic. Největší vládní strana pak v podzimních volbách do krajů a Senátu utrpěla drtivou porážku.
Dalším zásahem do systému byla úhradová vyhláška, která nařizovala pojišťovnám utrácet víc peněz, než stanovily jejich pojistné plány. Hlasy, které varovaly, že se devítimiliardový dluh VZP zvýší o pět miliard se nakonec ukázaly jako optimistické, když dluhy největší pojišťovny dosahují 15 miliard. Sice se sníží díky mimořádné třímiliardové dotaci - i tak zažilo české zdravotnictví největší propad, když VZP platí faktury až dva měsíce po lhůtě splatnosti.
Černý scénář proběhl i díky tomu, že Emmerová nařídila zvýšit platy lékařům v nemocnicích. Vedle toho se vrátila ke své zestátňovací myšlence, podle které sepsala dva zákony, zvyšující dohled státu na soukromými ordinacemi a zároveň umožňující státu přímo řídit zdravotní pojišťovny. Zákony nejsou schváleny, sněmovna o nich ale stále ještě jedná. Staly se jedním z důvodů, proč ve sněmovně tak spolupracují sociální demokraté s komunisty.
Přesto nebyla ministryně zvlášť temnou figurou na čele resortu. Prostě se jen vezla se špatně nastaveným systémem a odmítala byť jen uvažovat o tom, jaká je realita.
Na Emmerové se ukázalo, proč dnes politici využívají byrokratické řízení zdravotnického systému a proč jejich pokusy řídit končí pravidelným fiaskem.
Úředník má jednoduchý život. Podle možností ostatním nařizuje a nemusí se příliš starat, jak jeho plány dopadají. Ve chvíli, kdy se zdravotnictví propadá do stále hlubší krize, je proto byrokratický přístup velkým pokušením. Mohu rozkazovat, užívat moci - a přehlížet, že situace se horší. Problém však nastane, když se poměry stanou pro část zdravotníků nesnesitelnými. To potkalo praktické lékaře. A protože lékařská lobby je nesmírně silná, stačí den protestů a ministr obvykle musí odejít. Před Emmerovou to už v roce 1995 potkalo Luďka Rubáše a o čtyři roky později Ivana Davida.
Případ Emmerové skutečně není ničím novým pod sluncem. To je ale na celém případě zarážející. Poměry se očividně zhoršují, politici opakují stále stejné chyby - kam to může vést?
Odpověď na takovou otázku je dlouhodobě známa. Zdravotnictví nezvyšuje kvalitu ani efektivitu svých služeb a vzhledem k tomu, že nejsou peníze, musí se některá zařízení bez náhrady rušit. To nejspíš čeká zdejší systém v příštím roce. Premiér Paroubek alespoň o tom mluví.
Z pohledu úředníků to není špatný výsledek - napříště budou rozhodovat o bytí a nebytí. Tím jen posílí svou moc. Z pohledu klientů systému to však dobře není. Veškeré úspory tak nepomáhají z šikmé plochy a za určitých okolností může zdravotnictví spadnout ještě hlouběji.
V tak složitém systému, jako jsou moderní zdravotní služby, je byrokratické řízení úplným neštěstím. Může to dopadnout podobně jako v případech, kdy se stát snaží řídit ekonomiku: fiaskem, krachem a hlubokým zadlužením. Najít jiný způsob ale česká elita nedokáže. Pokud se člověk přijde podívat do některých západních systémů, jako by se ocitl v zemi za zrcadlem. Zdravotnictví je kvetoucím odvětvím, které zaměstnává tisíce vědců, lékařů, zdravotního personálu. Ti pokud nepatří do nejvyšších vrstev, jsou minimálně příslušníky střední třídy. Obrat zdravotnických zařízení patří k nejrychleji rostoucím oborům podnikání, zpravidla táhnoucím celou ekonomiku. Skutečně je Amerika, Francie, Švédsko nebo Německo jiným světem, než je Česko?
Proti tomu jak vládla Milada Emmerová, šli demonstrovat lékaři. Protestovat proti tomu, jak dlouhodobě řídí zdravotnictví tuzemské elity, by měli na náměstí přijít všichni občané.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.