Rozhodnutí odejít po třiceti letech z Budapešti přijalo vedení univerzity poté, co muselo řadu let čelit státem podporované kampani. Ta podle portálu Středoevropskou univerzitu penalizovala a diskreditovala s cílem vystrnadit ji z Maďarska. Vysoká škola vznikla na začátku devadesátých let se záměrem poskytovat komplexní vzdělání, které mělo pomoci zemím střední a východní Evropy zbavit se komunistického dědictví.
Maďarská konzervativní strana Fidesz a její předseda a premiér Viktor Orbán získali v nedělních volbách už třetí mandát za sebou. Po mohutné protiimigrační kampani bude mít Fidesz v parlamentu 134 ze 199 křesel, tedy dvoutřetinovou ústavní většinu. Druhé skončilo s 25 mandáty radikálně nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, také známé jako Jobbik.
Zakladatel, americký miliardář maďarského původu George Soros, tehdy věřil, že se oblast východní Evropy se Středoevropskou univerzitou jako hlavním motorem může stát baštou demokracie a živé občanské společnosti. V následujících letech se z instituce stalo globální akademické centrum, kam se každoročně sjíždělo na 1 400 studentů ze stovky zemí světa.
„Když jsem tam v letech 2010 až 2012 pracoval, univerzita vzbuzovala velké naděje. Studenti se vzdělávali v oblasti lidských práv, běžely semináře o extremismu a nacionalismu, působili tam odborníci z celého světa a přednášeli na nejrůznější témata – od bioetiky po dějiny Osmanské říše. Univerzita otevírala možnosti romským studentům, pro které bylo vysoké školství desítky let nedostupné,“ vzpomíná bývalý americký zaměstnanec školy Stephen Fee.
Ale právě tato myšlenková různorodost se zřejmě stala trnem v oku představitelů antiliberálních sil v čele s Viktorem Orbánem, které Maďarsko ovládly v posledních letech. Odchod Středoevropské univerzity je posledním a možná nejhlubším symptomem úpadku maďarské demokracie, myslí si Huffington Post.
Konec svobodných médií
Server píše, že v roce 2010, ještě dlouho před brexitem a zvolením Donalda Trumpa, začal v Maďarsku téměř desetiletý proces umlčování opozice a přechodu k vládě jedné strany. Strana Fidesz se tehdy dostala k moci na pozadí hluboké ekonomické krize. A dvoutřetinová parlamentní většina umožnila Orbánovi provést změny volebního systému, které jeho partaji zajistily plnou mocenskou kontrolu.
Nejdřív jsem si myslel, že slovenský premiér Robert Fico se na chvíli prostě zbláznil. Nebylo by divu, už týden je pod obrovským tlakem opozice a médií, vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky si bere osobně a možná skutečně skoro nespí, jak se svěřil médiím.
Od roku 2011 začal v Maďarsku platit nový zákon o médiích, který premiérovým spojencům umožnil pokutovat takzvané „nevyrovnané zpravodajství“. Organizace Human Rights Watch legislativu označila za „neslučitelnou se závazky Maďarska v oblasti lidských práv“. V následujících letech musela většina opozičních redakcí ukončit svou činnost.
Potlačování svobodných médií nabralo rychlý spád. Podle maďarského investigativního portálu Átlátszó dnes Orbán kontroluje přes 500 maďarských vydání, zatímco v roce 2015 to bylo jen 23. Kontrolní balík akcií v největším maďarském mediálním holdingu Mediaworks například skoupil podnikatel Lőrinc Mészáros – Orbánův blízký přítel z jeho rodného města.
Řada informačních portálů, které změnily majitele, pak začala přebírat vládní rétoriku – ať již poplašné zprávy o údajných útocích migrantů na nejrůznější evropská města nebo právě spiklenecké teorie týkající se George Sorose a domnělých „podvratných“ aktivit Středoevropské univerzity.
Marná snaha
Orbánova animozita k Sorosovi je dlouhodobě známou záležitostí. Maďarský premiér po léta ostře kritizoval nevládní skupiny financované ze zahraničí. V roce 2017 jeho vláda přijala zákon, který dal organizacím, jež získávají ročně více než 26 tisíc dolarů ze zahraničí, na vybranou: buď veřejně prohlásí, že jsou „financované ze zahraničí“, nebo budou zrušeny.
Mezi Maďarskem a ostatními státy Evropské unie se začíná rozvírat hluboká propast. Podobně jako Varšavě a Praze hrozí Budapešti postih za neplnění kvót na přerozdělování migrantů, Unii ale vadí i zákony namířené proti nevládním organizacím a příklon k autoritářskému způsobu vlády. „Premiér Viktor Orbán nemá rád jakoukoli kritiku nebo kontrolu moci. Netýká se to jen posledních let, v mírnější formě to bylo vidět už na jeho první vládě v letech 1998 až 2002,“ podotýká novinář Peter Morvay.
V minulém roce pak Maďarsko přijalo legislativu, která se zaměřila na zahraniční univerzity. Jejím hlavním cílem byla podle amerického serveru ve skutečnosti právě Středoevropská univerzita. Většina jejích programů je totiž akreditovaná ve Spojených státech a regulovaná na úrovni federálního státu New York, což znemožňuje uzavřít zákonem požadovanou dvoustranou mezistátní dohodu.
Ve chvíli, kdy vyšlo veřejně najevo, že kvůli novým opatřením hrozí uzavření Středoevropské univerzity, pustilo se její vedení do boje. Budapešťské ulice zaplavili demonstranti z řad studentů a zaměstnanců školy a požadovali akademické svobody, uvádí Huffington Post.
Nehledě na těžké dopady nového zákona se podle něj Středoevropská univerzita snažila situaci řešit. Iniciovala smlouvu mezi státem New York a maďarskou vládou, která by mohla vyjít vstříc novým požadavkům. Orbánův kabinet však dohodu odmítl podepsat a dal tak jasně najevo, že z jeho strany není vůle situaci řešit.
Ztráta pro Maďarsko
Pro vedení Středoevropské univerzity to byla poslední kapka. Na konci října oznámilo, že programy akreditované ve Spojených státech budou napříště realizovány v novém kampusu ve Vídni. Díky štědré podpoře George Sorose a řady podporovatelů se zdá, že stěhování proběhne bez větších problémů.
Evropský parlament doporučil Evropské komisi, aby zahájila řízení s Maďarskem kvůli vážnému ohrožení evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán poté vmetl europoslancům do tváře, že chtějí trestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a nejsou svolní svou vlast přeměnit v zemi přistěhovalců.
Odchod Středoevropské univerzity představuje ztrátu především pro samotné Maďarsko a jeho obyvatele, konstatuje americký server. Škola byla jedním z nejprestižnějších univerzitních zařízení na území Maďarska a jen v roce 2015 investovala do místního výzkumu přes 30 milionů dolarů.
Co je však důležitější – odchod Středoevropské univerzity představuje zlomový bod na cestě úpadku maďarské demokracie, tvrdí Huffington Post. Dodává, že to, co se v zemi děje, je varovná ukázka, jak postupné oklešťování základních právních norem a principů může vést k rozkladu hodnot demokratické společnosti.