Od silonu ke kontaktním čočkám s komunisty za zády. Český vynálezce Otto Wichterle: Vzpomínky
Před šedesáti lety vyrobil Otto Wichterle prototyp svého stroje na výrobu kontaktních čoček. „Na Štědrý den odpoledne jsem merkurovou aparaturu uvedl do chodu a odlil prvé čtyři čočky," uvádí ve svých Vzpomínkách. Život, úspěchy a také karamboly dějin v příběhu výjimečného vědce a vynálezce si můžete připomenout v Radioknize.
Otto Wichterle, český vědec, vynálezce, zakladatel makromolekulární organické chemie a profesor, se narodil 27. října 1913 v Prostějově do rodiny úspěšného podnikatele Karla Wichterleho, který byl spolumajitelem firmy Wikov, vyrábějící zemědělské stroje, založené Ottovým dědečkem Františkem.
Jako šestiletý kluk Otto málem utonul, což mělo za následek neustupující horečky. Lékaři rodině nedávali žádné šance na jeho uzdravení. Opak by ale pravdou, Otto se uzdravil, dohnal učivo a v roce 1921 nastoupil v obecní škole rovnou do páté třídy.
Pokračoval na gymnáziu v Prostějově, kde jeho dosud skvělý prospěch nepříznivě ovlivnila jeho nová vášeň – tenis, kterému věnoval veškerý svůj volný čas. Přesto opět prokázal velkou vůli a odmaturoval s vyznamenáním.
Čtěte také
Po maturitě ho osud zavedl na fakultu Chemicko-technologického inženýrství v Praze (dnešní VŠCHT), kam byl přijat v roce 1931 a mohla tak odstartovat jeho hvězdná vědecká kariéra.
V červnu 1936 promoval na doktora technických věd a bylo mu nabídnuto místo docenta. Na škole zůstal až do 17. listopadu 1939, kdy byly školy uzavřeny.
Začal pracovat ve Zlíně v Baťově výzkumném ústavu a již v roce 1941 ve své laboratoři zkoušel a připravoval vlákna polyamidu. S ohledem na komplikace související nejen s krizí poválečného průmyslu byla výroba těchto polyamidů, známých dnes jako silon, zahájena až za deset let.
Prototyp „čočkostroje“ z Merkuru
Jeho nejznámějším vynálezem jsou kontaktní čočky, ačkoli si Otto Wichterle nechal patentovat více jak stovku svých dalších objevů. Prototyp „čočkostroje“ vyrobil koncem roku 1961.
Čtěte také
„Den před Štědrým dnem jsem si doma z této stavebnice sestavil nový prototyp odlévacího zařízení, ve kterém jsem jako náhon použil dynamo z jízdního kola našich kluků. Když se dynamko připojilo na zvonkový transformátor, fungovalo jako motorek s naprosto přesnými otáčkami podle frekvence střídavého proudu. Z laboratoře na VŠCHT jsem si přinesl monomery a katalyzátory a také dvoulitrovou tlakovou láhev, která byla původně v kyslíkovém přístroji z pozůstalosti Luftwaffe. Láhev jsem vypláchl a natlačil argonem, abych měl doma zásobu neutrálního ochranného plynu,“ vzpomíná.
Otto Wichterle se o vědu a výzkum nepřestal zajímat ani v pokročilém věku. Po jedné z návštěv Prahy byl tak znechucen všudypřítomným graffiti, že vynalezl gel, kterým se barvy daly jednoduše odstranit.
Zemřel 18. srpna roku 1998.
Radioknihu můžete na Plusu poslouchat celé čtyři týdny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
