Od Churchilla po Thatcherovou. Jak mluvili britští politici o evropské integraci?

Winston Churchill
Winston Churchill

Tak jako se vyvíjela evropská integrace a těžiště jejího zájmu, vyvíjel se přirozeně i vztah Velké Británie k ní. A měnila se proto i slova, která na její adresu pronášeli britští politici.

Nemůžeme začít u nikoho jiného, než u Winstona Churchilla. Podle projevu ze září 1946 by se Churchill mohl zdát jako velký příznivce hluboké evropské integrace.

„Existuje lék, který by v případě, že by ho spontánně přijala velká většina lidí v řadě zemí, by během několika let učinil celou Evropu, nebo její větší část, svobodnou a šťastnou, jako je dnes Švýcarsko. Tímto lékem je obnova evropské rodiny, nebo její co největší možné části, a vytvoření struktury, díky níž by mohla žít v míru, bezpečí a svobodě. Musíme vybudovat něco jako Spojené státy evropské“

Zástupci velmocí na postupimské konferenci (sedící zleva: Clement Attlee, Harry Truman, Josef Stalin)

Churchill ale tenkrát nebyl premiér a na mysli měl tehdy především něco, co by zajistilo mír a dodržování lidských práv v Evropě. Vyzýval k partnerství mezi Francií a Německem. O Spojených státech evropských mluvil už před válkou a už tehdy taky zdůrazňoval, že Británie je sice v Evropě, ale byla by mimo tuto strukturu. Těžiště britské politiky spatřoval v Commonwealthu.

Podobně to viděl i Churchillův poválečný nástupce – labourista Clement Attlee: „Británie je něco víc než evropský stát. Je to spojnice mezi spoustou zemí na řadě kontinentů. Proto nevěřím, že by se Británie mohla stát součástí federace s kontinentální Evropou. Můžeme s našimi přáteli spolupracovat. Sdílíme s nimi spoustu zájmů. Ale nemůžeme nás pohltit evropská federace.“

Británie jako součást evropské integrace

Británie měla jako první stát zastoupení při Evropském společenství uhlí a oceli a taky asociační dohodu s Evropským hospodářským společenstvím (EHS). O členství v této organizaci usilovala konzervativní vláda Harolda Macmillana. Britskou přihlášku ale smetla ze stolu Francie.

To Macmillan nesl nelibě: „Co se včera stalo v Bruselu, je špatně. Špatně pro nás, špatně pro Evropu, špatně pro celý svobodný svět. Byla zmeškaná velká příležitost. Nemá cenu tento fakt zastírat.“

Generál Charles de Gaulle

Francouzský prezident Charles de Gaulle odmítl britské členství ještě jednou. Londýn byl mezitím hnací silou tak trochu slepé větve evropské integrace – Evropského sdružení volného obchodu. Do EHS se Británie dostala až v roce 1973. Premiérem byl tehdy další konzervativec Edward Heath a zněl velmi proevropsky:

„Byli jsme dlouho zvyklí o tomto společenství mluvit jako o jednotném trhu. Myslím, že od tohoto zvyku teď můžeme ustoupit. Jednotný trh je samozřejmě důležitý, ale je to jen první krok. Budujeme společenství. Společenství, jehož záběr se bude rozšiřovat, dokud neobsáhne všechna odvětví lidské činnosti.“ Heath ale zároveň kladl důraz na národní suverenitu a identitu.

Referendum o členství v EHS

Se zjednodušením se dá říct, že tenkrát byly síly rozloženy přesně naopak než v současnosti. Opoziční konzervativci byli pro členství, vládní labouristi neměli jednotný názor a třeba skotští nacionalisté patřili mezi odpůrce. Víc než dvě třetiny Britů tenkrát hlasovali pro. Kampaň za EHS tehdy vedla Margaret Thatcherová, která později během své vlády proslula jako velká euroskeptička.

Margaret Thatcherová

To už se ale hodně mluvilo o politické integraci: „Ano, komise chce zvýšit svou moc. Ano, je to nevolený orgán a já nechci, aby komise posílila na úkor britského parlamentu. Samozřejmě, že nesouhlasím s předsedou komise Delorsem, který chce, aby se Evropský parlament stal výrazem demokracie společenství. Komise má mít výkonnou moc a Rada ministrů se stát senátem. Ne, ne, ne.“

Thatcherová byla proti zrušení hraničních kontrol a zdůrazňovala, že mír v Evropě je hlavně zásluhou NATO a ne evropské integrace. Politika železné lady, konkrétně oslabování odborů, je pak jedním z důvodů, proč začali být k Bruselu vstřícnější labouristé. Tony Blair pak už Evropskou unii nevnímal jen jako ekonomickou organizaci, ale mluvil taky o společných hodnotách a solidaritě.

Poslechněte si celý příspěvek Ondřeje Klapala a rešeršního oddělení Českého rozhlasu. Téma komentují analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš a šéfkomentátor Seznam Zpráv Jiří Hošek. Nebo si poslechněte celý speciál Českého rozhlasu Plus k brexitu.

Spustit audio

Související