Ochraňme děti před sociálními sítěmi, volá Český elf. Expertka: Sítě je nezajímají, raději tvoří komunity

Austrálie schválila zákaz sociálních sítí do šestnácti let. Považujete australský zákaz za správný?

Bohumil Kartous: Já to považuji za velmi rozumný krok. Je to avantgarda v dosavadním marném hledání způsobu, jak ochránit zejména děti – a nejenom děti, ale celou populaci – před negativními externalitami, které vytváří digitální svět. Za posledních 25 let začal pohlcovat nejen informační svět, ale i vytvářet a proměňovat identitu lidí. To je zejména u děti a dospívajících zásadní problém.

Čtěte také

Sociální sítě v Austrálii až od 16 let? „Přijmout nevymahatelný zákon je morální hazard,“ soudí Koubský

Myslím si, že Austrálie tímhle krokem dává signál, že je nutné nejenom spoléhat na to, že se dokážeme adaptovat prostřednictvím učení se, jak v digitálním světě existovat. Ale že je nutné hledat i nějakou formu regulace. Protože je to zjevně nutné. 

Michaela Slussareff: Já ten krok považuji za velmi zajímavý v tom, že otevírá diskuzi. Že o tom vůbec mluvíme, což se nestává často, je dobrým krokem.

Ale nejsem si jistá, jestli regulace, to znamená posunutí hranice z třinácti let na šestnáct, bude mít zásadní dopad. Dnes máme sociální sítě regulované od třinácti let. Například WhatsApp byl až do dubna tohoto roku přístupný dětem od šestnácti let, což málokdo ví, ale hranice se v dubnu posunula na třináct let.

Čtěte také

iROZHLAS

Austrálie chce dětem zakázat sociální sítě. Do 16 let je nebudou moct používat ani se souhlasem rodičů

Děti ovšem sociální sítě využívají od mnohem nižšího věku. Myslím, že v tomhle ten australský krok možná nebude úplně efektivní.

Na druhou stranu je velmi dobré, že diskuzi otevíráme. Protože je dobré si i připomenout, z jakého důvodu jsme měli dosud nastavenou hranici od třinácti let. To vůbec nevycházelo z výzkumů, psychologických studií a podobně.

To nastavovaly platformy samy?

Slussareff: Ano. Nastavovaly to platformy samy na základě regulace, která souvisí s GDPR, ale která je specificky zaměřené na děti, tedy GDPR-K. A ta říká, že osobní údaje dětí do třinácti let nesmíme využívat, když to velmi zjednoduším, pro vlastní byznys nebo online byznys.

Michaela Slussareff a Bohumil Kartous|foto:Matěj Skalický, Karolína Němcová, Koláž Český rozhlas

Jak to bude efektivní?

Jsou zákazy nebo regulace, které už fungují, efektivní? Není spíš důležité, nakolik se zákaz po vzoru Austrálie bude vymáhat?

Kartous: To je právě otázka. Myslím si, že v Austrálii také zatím úplně přesně nevědí, jakým způsobem přenesou odpovědnost a kdo ji bude mít.

Já se domnívám, že odpovědnost mají mít plně a primárně provozovatelé. A že je potřeba efektivně od nich vymáhat na základě změny legislativy a následně exekuce to, aby tu odpovědnost dodržovali. V zásadě se to dnes neděje.

Čtěte také

Děti na sítích hledají i únik z reality. Když se z toho stane návyk, hrozí závislost, říká expertka

Příklad toho, jak různé země různým způsobem regulují přístup k sociálním sítím nebo chatovacím platformám, ukazuje, že je to v dosavadní praxi velmi nefunkční. Je naprosto normální, že děti dnes před dovršením třinácti let používají WhatsApp. Vím to velmi dobře z vlastní zkušenosti.

Je zjevné, že tady neexistuje žádná jiná autorita než autorita rodičů. Ti jsou ale naprosto rozdílní v benevolenci, nebo naopak v tom, do jaké míry se starají, co děti v digitálním prostoru dělají.

Když je tu síla provozovatelů sítí, neměla by být adekvátně silná i reakce? To znamená třeba zákaz dané sociální sítě, třeba zákaz TikToku v Evropě.

Slussareff: Já se trochu obávám, že když zakážeme TikTok, tak stejně bude něco jiného. Když přišel TikTok na trh, mohli jste si všimnout, že Instagram změnil to, jakým způsobem prezentuje svůj obsah. Jaký typ obsahu tam vůbec je.

Čtěte také

Publicista Jetmar: AI se rozvíjí rychleji než sociální sítě, proto i její regulace musí být rychlejší

Naprostá většina obsahu na Instagramu, na YouTube jsou právě krátké videoformáty, které jsou velmi problematické. Myslím si, že se budou dostávat i na jiné platformy.

I WhatsApp dnes spousta rodičů vnímá jako komunikační nástroj velmi podobný SMS zprávám. To vůbec není pravda. I na WhatsAppu můžete mít dnes skupiny, komunity, kanály, které se chovají dost podobně jako velké sociální sítě.

A to i vzhledem k tomu, že se mění poptávka. Dospívající nemají většinou zájem o velké otevřené sociální sítě jako Facebook a Instagram. Ale snaží se uzavírat do menších komunit.

Poptávka se mění, to znamená, že i nabídka se bude měnit. Nejsem si jistá, že zákaz jednoho titulu něco změní. V diskuzi o australské regulaci je i otázka, jak definujeme sociální sítě. To je velmi komplikované.

Jakou roli v regulaci sociálních sítí hraje to, kdo konkrétní sítě vlastní? V čem je problematický čínský vlastník sítě TikTok? Poslechněte si celou debatu.