Obsazeno, prosím!

Samičky lišaje Manduca sexta kladou vajíčka v noci. Potmě si tak nemohou zkontrolovat, zda na jimi vybranou rostlinu durmanu Datura wrightii už nenakladla vajíčka jiná samička. Snůška na obsazenou rostlinu však představuje pro potomky závažný handicap. Nejenže jim budou konkurenti „ujídat“. Na rostlině, která už pocítila atak housenek, hrozí zvýšené riziko.
Durman v reakci na poškození svých pletiv vylučuje do okolí těkavé látky a ty působí jako poplašný signál. Adresátů je celá řada. Například okolní rostliny reagují na přítomnost poplašných těkavých látek mobilizací obranného systému. Připravují se s předstihem na vpád škůdce, jaký už řádí u sousedů. Po těkavých molekulách ale pilně pátrají i další zástupci hmyzí říše. Například dravé hlavoňky (Geocoris) vnímají závan těkavých poplašných látek z poškozených listů durmanu jako pozvánku k prostřenému stolu. Listy s housenkami jim nabízejí spoustu příležitostí k lovu.

Mezinárodní tým vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v německé Jeně vedený Billem Hansonem zjistil, že těkavé látky vylučované durmanem zajímají i samičky lišajů připravených ke kladení vajíček. Ve studii publikované ve vědeckém časopise eLife popisují vědci reakci samiček lišaje na dvě těkavé látky vylučované durmanem – (Z)-3-hexenylacetát a (E)-2-hexenylacetát. Jde o dvě různé formy, tzv. izomery, jedné a téže chemické sloučeniny. Pokud kolem sebe durman šíří (Z)-3 izomer nebo směs obou izomerů s výraznou převahou molekul (Z)-3 izomeru, znamená to, že rostlina je v klidu a zatím nebyla napadena žádným škůdcem. Vůně (Z)-3 izomeru proto samičku láká k nakladení vajíček na listy.

housenka lišaje|foto: Ivo Troneček

Pokud je durman již napaden housenkami, reagují buňky okusovaných listů na přítomnost látek obsažených v housenčích slinách přesmykem produkce (Z)-3 izomeru na (E)-2 izomer. Tato molekula láká hlavoňky a činí z durmanu riskantní lokalitu. Proto se samičky lišaje vůni (E)-2 izomeru vyhýbají.

Hansonův tým ověřil, že nervové buňky z tykadel lišaje Manduca sexta skutečně reagují jinak, když jsou vystaveny (Z)-3 izomeru a (E)-2 izomeru. Schopnost buněk odlišit dvě tak nápadně podobné molekuly je skutečně překvapivá.