Obléhání Červené mešity

Nyní je mešita a přilehlá škola koránu v centru pozornosti milionů lidí. Od minulého úterka je místem střetu radikálních islamistů z řad studentů s vládními ozbrojenými složkami, při kterých již zahynuly přinejmenším desítky lidí. Vyostření krize kolem Červené mešity trvá týden, tedy alespoň co se ozbrojených srážek týče. Kolem mešity se už léta shromažďovali přívrženci radikálního islamismu. Někteří z nich, hledaní policií kvůli teroristickým činům v Pákistánu i cizině, zde byli zabarikádovaní už od počátku roku. Zdejší studenti islámu spolu s dalšími přívrženci chtějí nastolit v zemi podobný způsob vlády, jaký ještě nedávno uplatňovalo v sousedním Afghánistánu fundamentalistické hnutí Taliban.

Napětí začalo narůstat 3. července, kdy mezi policií a studenty vypukly přestřelky . Kolem tisícovky z nich se hned druhý den vzdalo. Další ale zůstali uvnitř a s nimi jako rukojmí mnoho žen a dětí. Jejich počet se odhaduje na 150, jde paradoxně často o lidi, kteří do místní školy koránu také chodili studovat. V komplexu mešity je tedy dohromady kolem 2000 lidí.

Až do dnešního rána pákistánská policie a armáda převážně vyčkávala a spoléhala na vyjednávání s vůdcem radikálů Abdur Rašídem Ghazím. Požadovali, aby se Ghazí i jeho lidé vzdali bez předběžných podmínek, což povstalci odmítli.

V pondělí vyjednávání s radikály v Červené mešitě definitivně ztroskotala a armáda se rozhodla k zásadní operaci. Vojáci podle agentur narazili na tuhý odpor a jejich protivníci se úporně brání raketami, granáty a automatickými puškami. Přepadová komanda, která do areálu vnikla ze tří stran, radikálové odstřelovali i z minaretů. Mluvčí mešity tvrdí, že při vojenských pokusech zlomit odpor obránců mešity byly v budově i v sousedící islámské škole zabity stovky mužů a žen. Agenturní zprávy hovořily asi o 60 obětech, ale novináři nemají k areálu, kde se bojuje, žádný přístup.

Podle pákistánských vládních zdrojů se armáda sice dostala na střechu mešity i do přízemní části budovy, ale zároveň se zdá, že boje budou pokračovat přinejmenším mnoho dalších hodin.

V podzemí budovy se skrývá či skrýval vůdce revolty Abdul Rašíd Ghazí, který podle neověřené zprávy pákistánského ministerstva vnitra dnes odpoledne zahynul. Ještě před zahájením útoku tvrdil, že na jeho straně je asi 1800 osob, které slíbily raději zemřít mučednickou smrtí, než by se vzdaly. Jejich smrt prý v Pákistánu rozpoutá islámskou revoluci.

Zmíněný vůdce vzpoury Abdul Rašíd Ghazí až do relativně nedávné doby neměl pověst extremisty. Když byl například koncem 80. letech univerzitním studentem, nedával najevo žádné známky radikalismu. Profesoři si například vzpomínají, že měl normální "západní" sestřih vousů, zatímco dnes nosí striktně islámský plnovous. Po vysoké škole se Ghazí oženil s ženou z umírněné muslimské rodiny. Vedl v podstatě západní život, získal post na ministerstvu školství a pracoval také pro UNESCO. Velmi rád prý žertoval. Často také mluvil anglicky, a bylo ho často vidět i v přítomnosti žen. Právě uvolněný životní styl mu údajně vynesl hněv jeho otce Abdulláha Azíze, který vedl Červenou mešitu. Patriarcha proto také vybral Ghazího bratra Abdula Azíze jako dědice rodinného majetku. Když ale kdosi z jiného islámského hnutí v roce 1998 Ghazího otce přímo uvnitř mešity zastřelil, osobnost Ghazího se od základu změnila.

Připojil se ke svému bratrovi ve vedení Červené mešity. Navázal styky s islámskými radikály, byl také v kontaktu s vůdci AL Kajdy. Oba bratři se nakonec naprosto upsali boji za změnu Pákistánu v čistě islámský stát. Alternativou jim bylo jen mučednictví.

Ghazího bratrovi Azízovi se tohoto cíle už asi nepodaří dosáhnout. Minulou středu ho dopadli vojáci, když se z mešity pokusil uprchnout v tradičním muslimském ženském oděvu, který halí celé tělo včetně obličeje. Samotný Ghazí zůstává uvnitř, a možná je už mrtev, jak tvrdí pákistánské úřady. Ať už byl, je, či bude jeho osud jakýkoli, na jedné věci to nic nezmění. Totiž že režim Parvíze Mušarafa v Pákistánu ztrácí podporu, a naopak roste obliba muslimských radikálů, jako je právě Abdul Rašíd Ghazí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .