Obětí klimatických změn přibývá. Bude to čím dál horší, varuje Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům

23. leden 2020

Výbor pro lidská práva OSN vydal prohlášení, podle kterého se už dál nebudou smět vracet do zemí původu ty, kteří prchají před následky globálního oteplování. 

Před miliony klimatických vysídlenců varoval vysoký komisař OSN pro uprchlíky také účastníky Světového ekonomického fóra v Davosu. Europoslanec Zdechovský (KDU-ČSL) i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Rozumek se shodují, že je třeba hledat řešení  krize na mezinárodní úrovni.

Klimatický uprchlík? 

Čtěte také

„Mezi státy je shoda, že tady jsou extrémní situace, které při posuzování žadatelů o azyl vyžadují individuální přístup... Je ale potřeba klimatického uprchlíka dobře definovat, protože teď žádnou definici nemáme,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). 

Odhady počtu lidí, které klima bezprostředně ohrožuje, se pohybují mezi 75 až 250 miliony. „Bude je potřeba někam přesunout. Je otázka, jestli je první bezpečnou zemí zrovna Evropa, ale i tam budou směrovat.“

Prostřednictvím Evropské unie přispívá na zahraniční rozvojovou pomoc i Česko... Největší problém subsaharské Afriky není nedostatek peněz, ale to, jak jsou využity. Většina peněz je rozkradena v nestabilních projektech. Mají nestabilní vlády, občanské války, takže systematický boj vlastně ani není možný.
Tomáš Zdechovský

Protože jde o téma nové, bude prý trvat několik let, než příjdou konkrétní závěry. „Nečekáme ale s rukama v klíně. Pomoc je směřována do oblastí nejvíce postižených změnou klimatu. Už dnes Evropa pomáhá humanitárně, ale i budováním odsolovacích nebo čistících stanic na vodu.“

„Řešení musí být nejen evropské, ale i světové, musí se týkat všech států. Musí se zapojit Rusko, Indie a státy jako Austrálie, Nový Zéland či severní Amerika. Bohužel, u některých z nich nevidíme příliš velkou otevřenost k hledání celosvětového řešení,“ konstatuje Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). 

Na klimatickou hrůzu se rychle zapomíná

Čtěte také

„Rozhodnutí OSN vnímám i jako právník. Jako konstatování skutečnosti, že nezadatelné právo na život, zákaz mučení a nelidského zacházení, platí ve všech situacích a týká se i klimatických uprchlíků,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. 

Souhlasí, že jde o problém, který je relativně nový. „Klimatičtí uprchlíci se začínají víc diskutovat až po roce 2000. Ale upozornil bych na globální pakt o uprchlících, který Česko přijalo také. Je sice nezávazný, ale stanovuje rámce spolupráce a podpory.“

Naše země ani zdaleka nenaplňuje svůj závazek toku peněz na zahraniční rozvojovou pomoc. Je to velká chyba, protože jde o jednu z cest, jak přispět k tomu, že na tyto situace budeme reagovat lépe. Klimatická změna probíhá, jejích obětí přibývá a bude to čím dál horší. Měli bychom se snažit zmírnit klimatickou změnu, chovat se odpovědně ke svému okolí a stát se respektovaným členem mezinárodního společenství.
Martin Rozumek

Protože je pojem „vážná újma“ obsažený i v české azylové legislativě, teoreticky by klimatickým uprchlíkům mohla být udělena ochrana doplňková, nebo dočasná, a to už podle současného právního rámce. „Musíme ale řešit praktickou pomoc a hledat vůli států se jednotlivými situacemi zabývat.“ 

„Vyspělý svět umí reagovat na okamžitou humanitární krizi.... Pokud ale situace trvá dlouho, tak se na tu klimatickou hrůzu rychle zapomene a peníze vyschnou. V současnosti 93 % financí, které jdou na uprchlíky pro OSN, platí jen 10 států na světě,“ připomíná Martin Rozumek.

autoři: Veronika Sedláčková , Ondřej Čihák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.