Obchod s lidmi kvete

Bohužel, už dnes je jasné, že je to program dobrý tak maximálně na to, aby tady ještě víc podnítil nenávist k cizincům. Fungovat to nebude. Místo toho pokvete dál obchod s lidmi, který tu existuje už řadu let, aniž by si ho Langerovo ministerstvo nějak zvlášť všímalo. Dokud byla práce, ještě to jakž takž šlo: firmy od dubiózních zprostředkovatelských agentur rády zaměstnávaly cizince na živnostenský list, aby za ně nemusely platit zdravotní pojištění ani odvody.

Vládla tomu jedna velká zprostředkovatelská mafie, do jejíž koleček zapadali i čeští úředníci. Jinak by nebylo možné, aby český konzulát v Hanoji vydal například od 1. ledna 2007 až do loňského podzimu, kdy bylo vydávání víz pro Vietnamce pozastaveno, víc než 14 000 víz za účelem podnikání pro Vietnamce, kteří nejen že neuměli česky, ale neměli ani kvalifikaci, ani peníze pro žádné podnikání. Nadělali si doma jenom dluhy v průměrné výši 10 000 USD, aby měli na úplatky.

Práci tady cizincům zprostředkovávalo 2 600 agentur, z nichž se podle zjištění česko-vietnamské společnosti dvě třetiny v posledních letech ani neobtěžovaly hlásit, kolik a kam cizích dělníků dovezly, u koho a za kolik pracují, kdo za ně platí zdravotní pojištění. Evidentně to nikdo po nich ani nechtěl.

Za poslední dva roky přišly z Vietnamu do ČR naproti tomu jen necelé 3 tisíce normálních vietnamských dělníků. A to stály před konzulátem v Hanoji zástupy lidí a o podivných praktikách zprostředkovatelské mafie, které by se těžko mohly provozovat bez účasti úředníků na konzulátu, se už otevřeně psalo ve zdejším i vietnamském tisku. České podniky, které si ve Vietnamu vybraly kvalifikované dělníky přímo, pro ně o víza žádaly marně. Zato se sem hrnuli zadlužení zoufalci, pro které teď není cesta zpátky. Obdobné to bylo na českých konzulátech na Ukrajině a v Mongolsku.

Nad tím, co v současné občas probleskne v médiích, zůstává rozum stát: Z ubytoven mizí lidé a zůstávají po nich zavazadla s osobními věcmi, aniž by to kohokoli vzrušovalo. Po venkově se potulují podivná individua, nabízející Mongolky za ubytování, stravu a pár korun, a nikdo na ně nezavolá ani policii. A to je bohužel jenom začátek: oficiální statistiky mluví o tom, že se tady ke konci minulého roku ocitly bez práce 4000 zahraničních dělníků. Tolik jich ale propustili jen ve Škodovce Mladá Boleslav. Ve zdejších montovnách, akutně ohrožených nedostatkem zakázek, jich pracuje na 300 000. Kolik z nich jich už skutečně bez práce je, nemohou úřady zjistit, protože je většinou zaměstnávají agentury. A ty od nich ve chvíli, kdy se na nich už nedá vydělat, dávají ruce pryč.

Ministerstvo vnitra mezitím problém identifikovalo jako bezpečnostní riziko nejen pro Česko, ale pro celou Evropskou unii. 80% nezaměstnaných zahraničních dělníků se údajně pokusí o práci na černo, až 15 procent se prý může uchýlit k organizovanému zločinu. Rozměry problému jsou tedy obrovské a zdaleka se už netýkají jen Česka. To ho svou liknavostí vůči mnohaleté korupci a mafiánským praktikám při dovozu zahraničních dělníků do zdejších továren sice zavinilo, ale samo ho už nevyřeší. Neformální summit EU, o kterém teď uvažuje Topolánek, tak může mít na pořadu jeden dost podstatný bod.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .