O nespokojenosti některých posluchačů s ČRo6
Poslouchal jsem předminulou sobotu interaktivní pořad naší stanice, kdy posluchači měli možnost odpovědět telefonicky na předem danou otázku a navíc si krátce popovídat s moderátorem. Ona otázka zněla, zda jsou spokojeni s našimi médii.
Spokojená odpověď se nevyskytla. Převážila kritičnost, ba i vyslovená nespokojenost. S tím se shoduje i můj postoj. Zaujalo mě však, že jistý díl té nespokojenosti zasáhl i stanici Čro 6. Bodejť by nezaujalo, jsem totiž jejím externím spolupracovníkem. Byl jsem zvědav na důvod té nespokojenosti.
Zde jest: stanice ČRo 6 prý straní politické pravici. - Šel jsem samozřejmě "do sebe", ale ještě předtím jsem se v duchu ptal, v čem asi vidí pravici a levici ti nespokojení posluchači. Vyjadřovali se nejasně, měli na to ostatně málo času. Vyrozuměl jsem z toho, že slova pravice a levice jsou pro ně synonyma názvů dvou politických stran, totiž ODS a ČSSD. Odpovídá to skutečnosti? Určitě to odpovídá tomu, jak se ty dvě strany samy označují. ODS si říká pravicová a ČSSD si říká levicová.
Mají snad naši nespokojení posluchači dojem, že ČRo 6 nepopřává prostor představitelům těchto stran stejným dílem? Já mám za to, že popřává, ale že tak činí v minimálním rozsahu, což je dobře. Posláním této stanice není prezentovat jednotlivé politiky osobně. To dělají jiná veřejnoprávní média, zejména to nejsledovanější, totiž ČT. Ta si zve často před kameru i představitele KSČM, neboť i oni jsou obecně pokládáni za levici.
ČRo 6 si ale vytkla jiný úkol. Není tribunou politických osobností a jejich názorů. Ona je kriticky zkoumá, protože ji zajímají problémy. Analýzy. Myšlenky a cesty, jimiž se ubírají. Rozhovory. Kulaté stoly. Ale hlavně problémy.
Které jsou nejvýznamnější problémy české společnosti a její politiky v současné době? V tom asi nejsou zajedno ani naši posluchači. Mohu mluvit jen za sebe. Domnívám se, že problémem číslo jedna je dlouhodobá perspektiva ekonomického a fiskálního, tedy rozpočtového přežití českého státu s přihlédnutím k jeho nevalné populační zdatnosti.
Problémem číslo dvě je dlouhodobá perspektiva jeho bezpečnostního přežití na pozadí tvorby nových velmocenských bloků, v níž hraje významnou roli rostoucí energetická nouze a také islámský terorismus.
Problém číslo tři vidím v ohrožení psychologické, morální, kulturní a duchovní substance českého národa.
Problém číslo čtyři je nejobsáhlejší, je to prostě - dnešní svět.
Na uvedeném pořadí netrvám, je možné je změnit, dokonce úplně obrátit. - Domnívám se, že pořady ČRo 6 krouží právě kolem těchto velkých témat. Co řekne pan Topolánek, pan Klaus, pan Paroubek nebo pan Štěch (odborář), to s nimi také souvisí, ale řekl bych, že spíše volněji. Pan či soudruh Filip se k nim moc nevyjadřuje. Posuzovat ČRo 6 podle toho, kolik prostoru poskytne těmto autorům, znamená podrobovat ho jiným měřítkům než ta, která si stanovil (aspoň do dnešního dne).
Té výtce některých posluchačů, že ČRo 6 je "příliš pravicový", snad rozumím. Např. problém, který jsem uvedl jako první (rozpočtové přežití), má dle mého názoru jediné možné rozumné řešení. A to takové, jaké odpovídá postupům tradiční pravice. Tedy pravice 19. a 20. století. Tradiční pravici šlo vždycky o vytváření bohatství, tradiční levici o jeho rozdělení. Potřebné je obojí. Tím ještě není řečeno, jak pravice s vytvořeným bohatstvím nakládá a jak je levice rozděluje. Také tím není řečeno, nakolik je ODS tou tradiční pravicí.. Ony ty pravice (ale i ty levice) bývají totiž různé. I to je problém a my u nás s tím máme potíže.
Budu té nespokojenosti některých našich posluchačů kontrovat. Jako pouhý externista si to snad mohu dovolit. Myslím, že by měli méně podléhat vžitým myšlenkovým schématům. To ať přenechají těm, co se dívají na TV Nova. Jejich celkovou nespokojenost s naší mediální scénou ovšem sdílím.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.