O lokální fascinaci

7. září 2006

Svět se sice globalizuje, ale to neznamená, že by lidé rezignovali na domácí zpravodajství. Televize po celé zeměkouli včera referovaly, že se v japonské císařské rodině po čtyřiceti letech narodil kluk, ale fascinováni jsou tím pouze Japonci. Podobně se všude ví o rakouské dívce, která byla osm let vězněna únoscem, ale pouze v Rakousku je to příběh, kvůli kterému jdou na dračku noviny s její fotografií. O čerstvé české fascinaci Liborem Sionkem, který je momentálně u všech reprezentačních gólů, ani nemluvě - každý národ má podobného fotbalového hrdinu, tedy když se zrovna daří. Tak to nejspíše i zůstane.

Díky médiím jsme u všeho zajímavého, co se děje třeba na druhém konci zeměkoule, ale stále žijeme tam, kde žijeme, a co se stane v našem bezprostředním okolí, vnímáme nejsilněji. Dokonce i současná fascinace českých médií zpěvačkou Madonnou má banální vysvětlení v tom, že zrovna vydělává v Praze. Hodně našich hudebních kritiků se mimochodem této globální celebritě vyhnulo velkým obloukem jednoduše proto, že zpívá falešně, a navzdory bombastické reklamě na její show zaznělo i sarkastické konstatování, že totéž lze levněji vidět v naší televizi na Silvestra.

Globalizace je nepochybně realitou, pokud jde o ekonomiku, tedy o způsob, jak lidi globálně zkasírovat. Jinak je globalizace, zdá se, utopií. Často vidíme, jak pokusy vnucovat lidem nějaké univerzální kulturní vzory, ideály, či politické ideje, budí lokální nedůvěru, lhostejnost, anebo rovnou averzi. Nepočítáme-li mimořádně tragické katastrofy, není nic, co by mohlo být univerzálním titulkem novin napříč planetou. Velkou otázkou je, zda bohužel, anebo naštěstí.

autor: iho
Spustit audio