O co se hraje při rozpočtové reformě

Uplynuly dva měsíce a daly Tomáši Ježkovi za pravdu. Vláda definitivně schválila návrh rozpočtové reformy a předala ji sněmovně. Dokonce už projednala rámcový návrh rozpočtu na příští rok.

Čím více se však blíží rozhodnutí o reformě i rozpočtu, tím hlasitěji se ozývají nespokojenci. Nejde tolik o opoziční strany. Sociální demokraté i komunisté prostě řekli, že se jim reforma nelíbí a že se ji ani nebudou pokoušet zlepšovat. Je prostě tak špatná, že za to nestojí. Co však mohou udělat, jsou dílčí pozměňovací návrhy, které budou muset koaliční strany přehlasovat a tím dát najevo, jak nezbytné je pro ně zvýšit chudým babičkám DPH na potraviny a jakou mají radost z toho, když prostým zaměstnancům zruší stravenky.

Problém není ani se Zelenými. Jejich případ je jednoduchý, protože mohou před svými voliči prezentovat jako úspěch zavedení ekologické daně. Ekologická daň v té minimální podobě, jak ji navrhuje vláda, by se sice zavedla kvůli Evropské unii i bez Zelených, to ale spokojenost straníků a voličů nemusí zmenšovat. Zelení prostě prosadili svou. Ani přeběhlíci Melčák s Pohankou nebudou vládní reformu komplikovat. Stačí oslabit nějaký nevýznamný paragraf, oba poslanci to budou moci prezentovat jako svůj úspěch a reformu propustí.

Spor nastal mezi těmi stranami, které mají na reformě největší zájem - občanskými demokraty a lidovci. ODS má premiérské křeslo a KDU-ČSL ministerstvo financí.

Politici obou stran si teď přesto, anebo spíš právě proto, hořce stěžují, že do konečné podoby reformy prosadily jen málo ze svého programu.

Na straně ODS povstal proti dosaženém kompromisu Vlastimil Tlustý, za pravdu mu ovšem dal celý poslanecký klub. Z jeho pohledu je všechno jasné. Lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek prosadil lidoveckou rozpočtovou reformu, zůstala přece zachována dvojí sazba DPH a daně podniků se snižují jen postupně. Když se nezrušily odečitatelné položky a daňové výjimky, je za tím vidět také práce lidovců.

Ovšem z pohledu KDU-ČSL je to právě naopak. Svou prosadila ODS, která má svou jednotnou sazbu u daně z příjmu. Lidovci za to nedostali vůbec nic. Vždyť také dvě sazby DPH se o třetinu přiblížily, přesně v duchu občanskodemokratických plánů.

Na to samozřejmě může Tlustého křídlo ODS reagovat a upozornit, že rovná sazba daně z příjmu je pouze prázdná slupka původního záměru. Ministr Kalousek totiž zavedl tak vysoké odečitatelné položky za daňového poplatníka i jeho rodinné příslušníky, že značnou míru progrese zachoval.

Lidovci mohou naopak upozornit, že progrese s přece jen zmenšila, a tak celá hádka může jít dál a dál až donekonečna.

Není divu. ODS a KDU-ČSL uzavřely nad reformou poměrně složitý kompromis, navíc obě musely slevit ze svých nerealistických předvolebních slibů. Slovo "nerealistické" se týká především občanských demokratů, proto také kompromisem skutečně víc trpí. A to v čele s autorem většiny předvolebních slibů, Vlastimilem Tlustým. Svým způsobem má pravdu, že při celé reformě jde kromě škrtů ve státních výdajích skutečně jen o neutralizaci předvolebních slibů ODS. To je situace, které se dá politicky využít. Nelze však poslanci Tlustému vyčítat, že se pokouší prosadit svůj názor. Lidé kvůli rovné sazbě ODS volili a pokud on sám rovně dani věří, neměl by v boji ustupovat.

Vláda se pochopitelně brání. Tlustý by chtěl snížit daně z příjmu podnikům i občanům víc, než navrhuje vládní reforma. Dodává, že tím nechce zvyšovat schodek rozpočtu, neříká ovšem, kde by chtěl výpadek příjmů nahradit. Přitom by po jeho zásazích bylo nutné najít částku, která se může blížit padesáti miliardám.

Toho využívá ministr Kalousek, který tvrdí, že pokud se daně sníží, bez milosti proškrtá výdaje ministerstev, třeba dotace na stavbu dálnic a zemědělcům. To se ostatním ministrům těžko může líbit.

Bude tedy záležet na Tlustém, aby svou vizi obhájil čísly, která přesvědčí většinu ministrů. Proto konflikt o snížení daní nebude beze smyslu - ukáže se, jestli ODS před volbami slibovala něco, co jde splnit. Ale i kdyby to Tlustý dokázal, může to být jen akademický úspěch. Lidovecký místopředseda sněmovny Jan Kasal dal už jednoznačně najevo, že pokud bude chtít ODS příliš tvrdě prosazovat svůj program, vzpomenou si na ten svůj také lidovci a udrží daňovou progresi zhruba ve stejné podobě jako dnes. Také DPH se nebude tolik zvyšovat. Jak s pobavením říká sociální demokrat Bohuslav Sobotka: premiér Mirek Topolánek se bude muset rozhodnout mezi svým ministrem financí a poslaneckým klubem ODS.

Z toho všeho vyplývá, že pokud jde o daně, je vyhlídka na příští rok jasná. Buď padne vláda a daně se budou platit stejně jako letos, anebo vláda zůstane a daňové sazby se změní přesně podle současného návrhu.

Z ekonomického pohledu jde při daňovém sporu spíše o žabomyší politickou válku, která podnikatelské prostředí příliš nezmění. Případný krach reformy však může mít nepříznivý dopad, protože daně s sebou strhnou i vládní plán úspor. A vysoce zadlužený rozpočet je to poslední, co může ekonomika od vlády potřebovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .