Novým poslancům budu jejich sliby o zvyšování platů rád připomínat, říká Josef Středula

Nedávné volby do Poslanecké sněmovny podle Středuly dopadly překvapivě. „Dala se očekávat změna, ale myslím si, že výsledky překvapily většinu lidí, tím nemyslím ve vztahu k vítězi, ale k těm pomyslně poraženým,” říká.

Obyčejný život běžného občana, což je většina českého obyvatelstva, nebyl v programech zohledněn. Josef Středula

„Na druhé straně je rozdíl mezi výsledky a důsledky voleb. Až teprve v čase se bude ukazovat, jak ta volba vlastně dopadla. Vítěz na počátku volebního období nemusí znamenat vítěz na jeho konci,” myslí si odborářský boss.

I povolební vyjednávání podle něj ukazují, že je těžké určit, jakým směrem se česká politika vydá. „Někteří by rádi vládli, ale mají myšlenky, které jsou docela složité na podporu. Samotné skládání koalice bude nelehké,” odhaduje Středula.

Obyčejný život běžného občana

Všechny politické strany před volbami slibovaly růst mezd a platů, což je cíl, kterého se Středula snaží dlouhodobě dosáhnout. „Z tohoto pohledu působí složení sněmovny naprosto ideálně. Není politický subjekt, který se dostal do Poslanecké sněmovny a nechtěl by zvýšit platy,” podotýká.

Realita se ovšem často od slibů liší. „Sliby si pamatuji a budu je rád připomínat. Je také pravdou, že někteří viděli jako cestu ke zvýšení platů snižování odvodů, ale to je fatální situace, protože slib je pak nesmyslný, nebyly by na to finanční prostředky,” odpovídá Středula.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že v české společnosti panuje sociální úzkost a strach z budoucnosti. „Myslím si, že v tom je hodně pravdy. Obyčejný život běžného občana, což je většina českého obyvatelstva, nebyl v programech zohledněn,” souhlasí odborář.

Obrovský prostor

Myslíme si, že je obrovský prostor pro zvýšení mezd a platů, navíc to ekonomice velmi pomáhá. Josef Středula

Průměrná mzda činí v Česku 29 346 korun, více než pětašedesát procent občanů na ni ale nedosáhne. „Je potřeba říct, že české rozdíly mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy jsou ve světovém měřítku mezi nižšími. Přesto je situace lidí, kteří jsou pod průměrnou mzdou, což je skutečně drtivá většina, vážná,” říká předseda.

„Významná část zaměstnanců má 14 až 18 tisíc koun měsíčně. Když jde třeba o mladou rodinu, kdy je partner doma, mají velmi vážnou finanční situaci. Myslíme si, že je obrovský prostor pro zvýšení mezd a platů, navíc to ekonomice velmi pomáhá. Spotřeba roste a ne kvůli tomu, že utrácí stát, ale lidé,” tvrdí Středula, podle kterého je přímá vazba mezi přidáváním na platech a mzdách a zvyšováním HDP.

„Z České republiky navíc odcházejí obrovité finanční prostředky do zahraničí. Oficiálně je to kolem 330 miliard korun prostřednictvím dividend, potom je tu ale další přibližně stejně veliký kanál. Asi tak 15 až 16 procent HDP odchází mimo Česko. Byly tady vydělány, byly tady vyrobeny, ale odcházejí pryč,” upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.