Nový rok nezačal pro Rakousko šťastně

Prokopovou, která byla nebývale populární před vstupem do politiky jako světová rekordmanka v pětiboji a nositelka stříbrné olympijské medaile v Mexiku v roce 1968, nyní nahradí spolkový kancléř v demisi Wolfgang Schüssel. Její osobnost vyzdvihl ve svém novoročním projevu i spolkový prezident Heinz Fischer, který znovu opakoval, že očekává jmenování nové spolkové vlády jedenáctého ledna. "Rakouské obyvatelstvo právem očekává, že jednání o ustavení vlády povede nyní ke konkrétním výsledkům" řekl prezident a znovu upozornil na své stanovisko, že na základě výsledků parlamentních voleb z 1.října minulého roku by měla vzniknout stabilní většina v parlamentě, která je možná pouze za předpokladu spolupráce dvou největších politických stran, tedy sociálních demokratů a lidovců.

Z jejich dosavadních jednání, která by měla skončit v pondělí, vyvodil, že program velké koalice by měl obsahovat především boj proti nezaměstnanosti a chudobě. Rovněž nové myšlenky a projekty k problematice školství, vzdělání, vědy a výzkumu, jakož i vytvoření šance pro dlouze diskutované reformy v oblasti ústavy a správního uspořádání země.

Rakouský prezident Heinz Fischer upozornil, že je nutno se zaměřit i na styky se zahraničím. Důležité pro Rakousko je mít dobré a důvěryhodné vztahy se sousedy a provádět prozíravou proevropskou politiku.

Předseda lidové strany Schüssel v interview pro rakouskou tiskovou agenturu prohlásil, že je zatím spokojen s průběhem jednání o velké koalici a je připraven s novou vládou spolupracovat. Pokud vzájemná jednání budou pokračovat pozitivně i nadále, pak by prý mohlo dojít k dohodě. Vyhnul se však personálnímu obsazení vlády včetně své osoby a pouze poznamenal, že je nutno dojít k rovnováze, což by se mělo odrazit v obsazení stejného počtu ministerstev oběma stranami. Korutanský zemský hejtman Jörg Haider ale vyzval spolkového prezidenta, aby vyzkoušel ještě jiné většinové varianty a nabídl hned dvě možnosti za účasti svého Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ - buď trojkoalici s lidovci a zelenými, nebo sociálními demokraty a zelenými. Šéf Svobodných Heinz-Christian Strache zase nevyloučil, že by BZÖ mohla vstoupit do lidové strany, protože vlastně vznikla z jejího popudu a s cílem podporovat její politiku.

Rakouské sdělovací prostředky i v souvislosti s potížemi při vytváření nové české vlády věnovaly v závěrečné dny minulého roku značnou pozornost svému severnímu sousedu. Josef Kirchengast v komentáři "Praha zdraví Vídeň" zdůrazňuje, že Češi a Rakušané si toho nemohou moc vyčítat, protože jsou si tak podobní. Ukazuje to i oboustranné sestavování vlád, kdy postoj pana domácího na Hradčanech připomíná Fischerova předchůdce Thomase Klestila v roce 1999, kdy se vzpíral jmenovat vládu.

Poukazují přitom na odpor Václava Klause jmenovat Karla Schwarzenberga ministrem zahraničních věcí, protože bydlí převážně ve Vídni. Rakouská tisková kancelář APA vydala v této souvislosti snímek, na kterém spolkový prezident Heinz Fischer vyznamenává Schwarzenberga Velkým stříbrným čestným odznakem. List "Die Presse" otiskuje stanoviska Klause a Schwazenberga k jeho jmenování šéfem české zahraniční politiky a zdůrazňuje, že přes podpis trojkoaliční smlouvy zůstává otevřená otázka, kdy Klaus bude jmenovat novou vládu a upozorňuje, že Schwarzenberg obdržel podporu od "politické ikony země", bývalého prezidenta Václava Havla.

Vládní noviny "Wiener Zeitung" přinesly rozhovor se Schwarzenbergem, ve kterém na dotaz, proč si prezident Klaus myslí, že by nehájil české zájmy vzhledem ke svým silným vztahům k Rakousku, odpověděl, že jeho postoje se opírají o matoucí informaci, že je držitelem rakouského pasu. Dále pak proto, že by si přál velkou koalici mezi občanskými a sociálními demokraty místo nyní plánované trojkoalice. Pochopitelně jeho vztahy k Rakousku jsou velmi silné, protože Vídeň patří mezi místa, kde se cítí doma. To by však jeho práci jako ministra zahraničí nenarušovalo, protože vztah k Rakousku je jedna a povinnost českého státního občana a politika je věc druhá.

K problematice Temelína Schwarzenberg zaujal stanovisko, že jde o gigantickou investici a tudíž i důležitou národní otázku. Z rakouské strany není stále jasné, o jaké konkrétní námitky vůbec jde, a proto je nutno vést diskusi na věcných základech. A pokud jde o tzv.Benešovy dekrety, Schwarzenberg poznamenal, že nejsou součástí ústavy, ale nelze předpokládat, že by se zpětně zrušily. Dějiny nelze vrátit zpět o šedesát let, kdy dekrety byly dítětem doby, které předcházel Protektorát. Není přitom sporu, že se staly strašné věci, o kterých by se mělo diskutovat. Bez zajímavosti ke konci roku není ani zveřejnění negativního stanoviska k blokádám rakousko-českých hranic odpůrci Temelína. List "Oberösterreichischen Nachrichten" upozorňuje, že jde o činnost - cituji - vysoce subvencovaných dam a pánů tzv. aktivistů, kterým vůbec nejde o Temelín, ale o maření pozitivně se vyvíjejících přeshraničních aktivit v kulturní, osobní a hospodářské oblasti. "My, obyvatelé v bavorsko-hornorakouském a českém hraničním prostoru," píše autor článku, "se cítíme aktivitami této organizace víc ohrožováni než podporováni. Jestli tito lidé vážně věří, že svými neustálými provokacemi vůči našemu sousedu zvyšují naši bezpečnost, mělo by se vážně přehodnotit jejich subvencování."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .