Nový rok nám dává příležitost zbavit se ustrašenosti a začít něco dělat, říká filosof Petříček

Naše očekávání zpravidla realitu neodrážejí. Jejich omezení nám proto může dát příležitost srovnat se se skutečností. „Když je důvod očekávat něco, co mě netěší, tak si můžu uvědomit, že žiji v reálném světě. Ten není na míru mých nadějí,“ připomíná Petříček.

„Spíš se dívám kolem sebe a říkám si, jestli já jsem se někde nespletl, jestli svět, ve kterém žiji, je takový, jak si představuji.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Rok naděje a nejistých očekávání

Spíše než doufat, že nový rok přinese změnu, by se podle něj měli lidé zamyslet nad tím, co změní oni sami. „Je to pro nás příležitost zbavit se ustrašenosti a přemýšlet, jestli bychom neměli něco dělat my,“ myslí si filosof.

Uplynulé roky podle něj ukázaly, že společnost se dokáže spojit pro dobrou věc. „Vždycky jsou určitá vzedmutí, třeba solidarita s Ukrajinou. Ale důležité je, že dlouho nevydrží,“ kritizuje. „Je potřeba určitá vytrvalost. Fakt, že to nevydrží, vyplývá z toho, že si najednou začínáme klást otázky, jestli to není zbytečné a jestli se tím neohrozíme, což je vůbec nejhorší, co se může stát.“

Vývoj světové politické situace může mít nečekaný pozitivní dopad. „Identifikace s Evropou je vždycky s rezervou. Teď si najednou můžeme uvědomit, že nám nezbývá nic jiného než být Evropa,“ uvádí Petříček. „Můžeme si také uvědomit, že naše remcání proti Evropě, je součástí diskuse nás Evropanů mezi Evropany. Ne že Češi remcají, protože Brusel jim něco přikazuje. Vůbec ne, debatujeme mezi sebou a jsme Evropani.“

Čtěte také

Karel Hvížďala: Kultura je výzvou k odvaze

Změna myšlení by podle Petříčka prospěla i domácí politické scéně. „Svým založením nedůvěřuji žádné vládě, protože každá řeší kvadraturu kruhu,“ přirovnává. „V naší situaci má vláda řešit něco, co se dá řešit jenom dlouhodobě, a ne za jedno volební období. Ale aby mohla řešit problémy déle, nesmí ztratit voliče. A aby neztratila voliče, musí odložit dlouhodobá řešení.“

Předvídat nepředvídatelné

Uvažování Čechů a českých politiků podle Petříčka neodpovídá rychle se měnícímu světu současnosti. „Archaické myšlení je hluboce zakořeněné. Je to vidět na tom, jak přitažlivé jsou různé konspirační teorie, to je klasický příklad archaismu,“ vysvětluje.

Čtěte také

iROZHLAS

Rozhodování založené na faktech narušují lži a dezinformace, prohlásil Pavel při zahájení Fóra 2000

Efektivnější je vyhodnocovat situace aktuálně, ne podle zažitých rámců. „Abych se o něčem rozhodl, musím stát na pevné půdě, musím mít spolehlivá data a moje rozhodnutí z toho vyplyne. Takže nerozhoduji já, rozhoduje objektivní realita,“ popisuje ideální stav. „Je to strašný příklad, protože svět se neustále proměňuje. Kde my máme nějakou pevnou půdu?“

Ze zavedených myšlenkových procesů je proto obtížné se dostat. Jediný způsob je přijmout nejistotu. „Musím být schopný předvídat nepředvídatelné a pracovat s tím. Nemyslet si, že budoucnost je kontinuální pokračování přítomnosti. Naopak,“ konstatuje Petříček.

„Vždycky bude platit, že ke každému rozhodování patří i určitá míra neurčitosti, že je to pokus a omyl. Jde o to nebát se dělat chyby pokud jsem schopen vidět, že to bylo chybně, a okamžitě to napravit,“ uzavírá Miroslav Petříček.

Více podrobností o ustrašenosti světa, migraci, světové politice nebo dopadech střelby na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na akademickou obec si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.