Nový brazilský prezident slibuje konec korupce i socialismu. Kritici se bojí o občanská práva

Krajní pravice proti levici. Politicky rozpolcená Brazílie volí prezidenta

• Upravit
• Smazat

Brazilci v neděli v prvním kole vybírají nového prezidenta. Předvolební boj je hluboce rozdělil na příznivce dvou hlavních kandidátů a výrazně je zradikalizoval, píše server panarabské stanice Al-Džazíra.

Podle politologa Jana Němce je brazilská společnost velmi rozdělená a mezi oběma tábory panuje až nenávist. „Obávám se, že násilnosti budou dál pokračovat. Doufejme, že ne ve větším měřítku,“ doplňuje s tím, že novému prezidentovi je blízký konfrontační styl a oporu hledá u ultrakonzervativních kruhů.

Bolsonarovi kritici se obávají, že bývalý armádní kapitán, který se netají obdivem k představitelům brazilské vojenské diktatury, by mohl omezit občanské svobody a podrývat ústavu.

V prvním povolebním projevu Bolsonaro prohlásil, že země nemůže pokračovat ve flirtování se socialismem, komunismem a levicovým populismem. Podle Němce bude nový prezident osekávat výdaje především ve školství, zdravotnictví a sociální oblasti – problémem Brazílie prý ovšem není přebujelý stát.

Jak bude vypadat Brazílie pod prezidentstvím Jaira Bolsonara?

• Upravit
• Smazat

Brazílii, pátý nejlidnatější stát na světě s více než dvěma sty miliony obyvatel, povede od ledna krajně pravicový politik Jair Bolsonaro. Bývalý armádní důstojník proslul svými radikálními výroky na adresu mj. homosexuálů a žen. V nedělním druhém kole prezidentských voleb přesto získal podporu od 55 procent hlasujících. 

„Dlouhodobým problémem Brazílie je přebujelá byrokracie, a to už zhruba od 30. let. Dále rozkolísané veřejné finance a celkově velmi složitý politický systém. A netřeba hovořit o korupci, která smetla dosavadní establishment a tyto volby to potvrdily,“ vysvětluje Němec.

Žádný prezident podle něj nemůže během čtyř let všechny tyto problémy vyřešit, nanejvýš se může pokusit hledat jejich řešení – stejně tak je ale může i prohloubit.

V posledních dvou letech stál v čele Brazílie konzervativec Michel Temer, který do funkce nastoupil po sesazení levicové prezidentky Dilmy Rousseffové. Temer se ale stal krajně nepopulárním, jeho podpora klesla na úroveň dvou procent, a to právě kvůli obviněním z korupce.