Krajní pravice proti levici. Politicky rozpolcená Brazílie volí prezidenta
Brazilci v neděli v prvním kole vybírají nového prezidenta. Předvolební boj je hluboce rozdělil na příznivce dvou hlavních kandidátů a výrazně je zradikalizoval, píše server panarabské stanice Al-Džazíra.
Portál dodává, že Brazílii v posledních letech trápí pokulhávající ekonomika, rostoucí kriminalita i řada korupčních skandálů v nejvyšších kruzích. Lidé se ale neshodují, jak tyto problémy řešit.
Nejpopulárnějšími kandidáty jsou krajně pravicový politik Jair Bolsonaro z Liberálněsocialistické strany a Fernando Haddad z levicové Strany pracujících. Na jejich podporu i proti nim se konalo obrovské množství demonstrací. Proti Bolsonarovi například před týdnem protestovaly v celé zemi statisíce žen, neboť o nich často pronášel kontroverzní poznámky.
Rozdělená země
Bolsonaro nemohl řádně vést předvolební kampaň, protože byl v září pobodán, ale to mu v průzkumech spíše pomohlo a dosáhl nejvyšších preferencí. Jeho levicoví odpůrci dávají přednost Haddadovi, jenž je náhradníkem velmi oblíbeného bývalého prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
Bolsonaro v kampani kritizoval dědictví levicové Strany pracujících, kterého si Haddadovi voliči naopak vysoce cení. Prezident Lula da Silva za své vlády v letech 2003–2010 pomohl milionům lidí z chudoby, a když úřad hlavy státu opouštěl, chválilo jeho výkon 90 % Brazilců. Mnozí si ho váží dodnes, přestože byl vloni odsouzen za přijetí úplatku v podobě luxusního bytu.
Ostatně až do září byl Lula vedoucím uchazečem o příští prezidentský mandát, ale volební soud mu nakonec kandidaturu zakázal. Pro stoupence Bolsonara jsou však Lula i celá jeho strana ztělesněním všeho, co v brazilské politice není v pořádku.
Politolog Geraldo Tadeu nicméně upozorňuje, že současný politický rozkol je mnohem staršího data. Začal prý už v roce 2014 kvůli výsledkům voleb, které zpochybnila opoziční Brazilská sociálnědemokratická strana.
Vznikly tak pochybnosti, jestli tehdejší nová prezidentka Dilma Rousseffová byla zvolena legitimně kvůli údajným volebním podvodům, a to bylo v brazilské politice zcela nové. V srpnu 2016 pak Národní kongres Rousseffovou odvolal z funkce kvůli údajnému porušení rozpočtových zákonů.
Země zmítaná korupcí
V následujících měsících zmítaly zemí korupční skandály, v nichž figurovali sociální demokraté i současný prezident Michel Temer z Brazilského demokratického hnutí. Když byla nakonec odsouzena i někdejší hlava státu Lula da Silva, byla politická elita v očích voličů zcela zdiskreditována, uvádí Al-Džazíra.
Adam Černý: Prezident Brazílie má opět problémy, soudu se ale vyhne
Se zemí, kde se dvakrát během jediného roku projednává sesazení hlavy státu, nemůže být vše v pořádku. A když tou zemí je Brazílie, jejíž ekonomika je největší v Latinské Americe, nejde o operetní historku, už jen proto, že takové události vždy otřásají důvěrou občanů v politiku.
Dodnes není u konce velký korupční případ, do kterého je zapojeno přes 150 brazilských podnikatelů, firem a politiků, včetně exprezidenta Luly. Bolsonaro, který byl od roku 1991 členem Kongresu, využil hněvu voličů a prezentoval se jako protipól poskvrněné politické třídy.
Ostatně Brazilci dnes svým politikům a institucím příliš nevěří. Podle loňského průzkumu chilské agentury Latinobarómetro je se stavem demokracie v zemi spokojeno jen 13 % Brazilců.
Jít k volbám je v Brazílii povinné pro všechny gramotné občany od osmnácti do sedmdesáti let, a kdo se nedostaví, může dostat pokutu ve výši jednoho amerického dolaru.
Když ji nezaplatí, úřady mu neobnoví cestovní pas, neposkytnou finanční půjčku s vládní zárukou a nedovolí mu vykonávat žádnou funkci ve státní správě. Přesto nechuť volit vyjádřilo před nedělním hlasováním zhruba deset procent voličů, tedy asi patnáct milionů lidí, upozorňuje server panarabské stanice Al-Džazíra.
