Nové vozítko odstartuje k Marsu v roce 2020
Na Marsu je díky kosmické agentuře NASA stále rušno. Momentálně po jeho povrchu jezdí dvě vozítka – rekordní Opportunity a těžká pojízdná laboratoř Curiosity. V roce 2020 má k Marsu odstartovat další vozítko, jehož konstrukce bude sice prakticky stejná jako u Curiosity, avšak jeho přístrojové vybavení se bude podstatně lišit.
Vozítko, které prozatím nese název Mars 2020 rover, bude mít ve své výbavě pokročilejší kamery, dokonalejší lasery a díky speciálnímu radaru uvidí také několik set metrů pod povrch planety. NASA má na Zemi k dispozici rezervní dvojče vozítka Curiosity, a proto může díky úspoře na konstrukci vozítka věnovat dostatek peněz na nové vědecké vybavení. Toto vybavení bude rozvíjeno i s ohledem na budoucí mise, zejména pokud se týče návratu vzorků marťanských hornin na Zemi a pilotované expedice na Mars.
Hlavní panoramatická stereokamera vozítka Mastcam-Z bude multispektrální – pořídí snímky v několika různých oborech vlnových délek světla. Bude mít také výborné možnosti zoomu, což umožní vozítku rychle vyrábět trojrozměrné mapy okolí, terénní modely a plánovat svou další cestu po povrchu Marsu.
Speciální analytický laser a laserový detektor SuperCam bude na dálku pálit kousky marťanských hornin a zkoumat chemické složení výsledného kouře rovněž ve více oborech spektra, jak ve viditelném, tak i v infračerveném oboru.
Překvapením této mise je palubní generátor kyslíku Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE), který bude jako vstupní surovinu používat v marťanské atmosféře všudypřítomný oxid uhličitý. Během 50 hodin má MOXIE v režimu inverzního palivového článku nárazově vyrobit 1 kg kyslíku. Tento kyslík bude v budoucnu užitečný jako základ pro dýchatelnou atmosféru na lidmi obývané marťanské základně nebo pro další procesy, směřující k produkci paliva a okysličovadla.
Mars 2020 rover dále ponese na své palubě malou meteorologickou stanici Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA), která bude především měřit teplotu, vlhkost vzduchu, tlak a rychlost větru. Také bude studovat vlastnosti prachových částeček rozptýlených v atmosféře. Podzemní radar Radar Imager for Mars’ Subsurface Exploration (RIMFAX) bude schopen podrobně skenovat podzemní struktury, umístěné až do 500 metrů hluboko pod povrchem Marsu. Další pokročilý přístroj, rentgenový fluorescenční spektrometr Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL) dokáže prostorově mapovat rozložení chemických prvků v právě nablízko zkoumané hornině. Speciální ultrafialový laser Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) bude kromě provádění další nezávislé mineralogické analýzy hornin navíc hledat potenciální organické molekuly, rozptýlené v okolním prostředí.
Vozítko bude mít také jemný vrták, který bude sloužit k pokusnému odebírání sady 30 tenkých válcovitých vzorků a k jejich umístění v zapečetěném pouzdru pro pozdější analýzu, možná i na Zemi.
Zdroje: Space.com, Popular Science, Softpedia News, MIT News, New York Times, The Space Reporter, NASA, Gizmodo, Yahoo News, Wired
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
