Nová forma síry z hlubin Země

28. únor 2011
Monitor

Ve vodných roztocích v hlubinách Země se zřejmě vyskytuje velmi neobvyklá forma síry, která by mohla být vodítkem při hledání ložisek drahých kovů.

Předpokládá se, že síra – šestý nejhojnější prvek na Zemi – se v hloubi zemské kůry a pláště vyskytuje ve formě sulfidů (S2-) a síranů (SO42-). Zřejmě se zde však nachází ještě jakýsi přechodný stav, který je v hlubinných vodných roztocích stabilnější než jiné formy síry. Představují jej anionty síry S3-, jejichž existenci objevil tým německých a francouzských geochemiků. Samozřejmě ne přímo – oblast výskytu těchto aniontů leží tak hluboko, že je mimo dosah jakékoli vrtné techniky.

Vědci využili diamantovou komůrku, která jim umožnila vystavit sirné sloučeniny podobným tlakům a teplotám, jaké panují v hloubce 10 až 100 km pod povrchem Země. Zjistili, že ve vodných roztocích, které obsahují elementární síru a thiosíranové sloučeniny, se za „hlubinných“ podmínek tvoří anionty S3-, které byly zatím známé jen z křemičitého skla nebo ultramarínového pigmentu. Objev jejich existence ve vodných roztocích je překvapivý a podle vědců může mít i praktické využití. Není vyloučeno, že stabilní aniont síry funguje jako „přenašeč“ atomů zlata a mědi a podílí se na formování jejich ložisek. Jeho výskyt by pak mohl pomoci identifikovat dosud utajená ložiska drahých kovů.

Zdroj: ScienceDaily, Science

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.