Nosorožci na sněhu
"Nosorožec žije ve vlhkých lesích Asie a Afriky, živí se potravou rostlinnou a jest nejvíce povahy lenivé a mírné. Maso jeho se jí, z kůže zhotovují se štíty, biče a hůlky, z rohů dělají se poháry. Rozeznává se šest druhů nosorožců..." Tak je nosorožec popisován v 5. díle Slovníku naučného, který vycházel pod vedením Ladislava Riegra v 60. letech 19. století.
Už v roce 1901 se zájemci mohli v tisku dočíst, že největším nebezpečím pro nosorožce je člověk. A bohužel je tomu tak i v roce 2008. Naštěstí už ovšem řadu let působí nejrůznější organizace, které se snaží o záchranu nosorožců ve volné přírodě a v mnoha zoologických zahradách i o jejich odchov. Rozmnožení nosorožce ale není rozhodně nic snadného, jak už se na vlastní kůži přesvědčili také v bratislavské zoo.
Z rozhovoru s Mgr. Antonem Freivoltem se dozvíte, že zde chovají jižní typ nosorožce tuponosého.
Zastavme se také u nároků šestadvacetiletého Nika a čtyřiadvacetileté Ády na podmínky, které ke svému životu v zajetí potřebují.
Jednu z věcí dostávají v našich zeměpisných šířkách tak trochu navíc. Sníh. Pokud se domníváte, že se před ním nosorožci schovají, můžeme vás, alespoň v případě Ády a Nika, vyvést z omylu.
Vidět dvojici nosorožců dovádějících na sněhu musí být opravdu nezapomenutelné, zvlášť když si uvědomíme, že nosorožci mohou vážit i přes dvě tuny. My jsme se ale za nimi byli podívat z jiného důvodu. Rok 2008 se totiž v bratislavské zoo nesl ve znamení snahy o jejich rozmnožení. A to opravdu není nic snadného.
Jak tedy snahy o rozmnožení nosorožců probíhají v bratislavské zoo?
I když se poměrně snadno řekne - provedeme inseminaci - je to hodně dlouhodobá záležitost. Sledování Ády před první inseminací začalo už v listopadu roku 2007, ale samotný zákrok proběhl až na konci ledna - konkrétně 26. 1. 2008 v podvečerních hodinách. Druhá inseminace pak probíhala 9. 10. 2008 ve večerních hodinách. Ovšem předtím musela Áda absolvovat řadu vyšetření a dalších příprav.
Pro zvíře je celý zákrok velmi náročný...
Inseminace byla náročná nejen pro Ádu, ale i pro samce Nika, který byl určen jako dárce spermatu. Zoologové mu "dali přednost" před využitím hluboko zmrazených spermií cizího nosorožce. Niko byl uspán a spermie mu byly odebrány v narkóze. Pro jasnější představu náročnosti umělého oplodnění nosorožce - celý proces začal v 5 hodin odpoledne a skončil až ve 23:45.
Výsledkem by mělo být historicky první mládě nosorožce na Slovensku - pokud vše proběhne tak, jak má.
Rohy mláďatům rostou až na konci prvního roku života. To ovšem neznamená, že tím se stává nosorožec dospělým. Do toho okamžiku musí uplynout ještě řada let.
Teď už jen zbývá počkat si na lednové výsledky testů, a pokud bude Áda gravidní, čekají pracovníky zoo velké přípravy na porod a sbírání dosavadních zkušeností v dalších zahradách, kde už se narození malého nosorožce podařilo.
V současné době probíhají stále odběry vzorků trusu a v laboratoři je hodnocena hladina progesteronu. Zpráva o stavu Ády pak do bratislavské zoo dorazí v lednu roku 2009.
Do bratislavské zoo se vydáme ještě jednou, a to v doprovodu ředitelky Ing. Miloslavy Šavelové. Jaká byla minulost zahrady a jaké jsou její plány? O tom všem už se můžete dozvědět z následujícího rozhovoru.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
