Norové a alkohol

Prohibice v Norsku není, ale pravdou je, že tam nějakou dobu fungovala. Existují ovšem určitá opatření, která mají redukovat spotřebu alkoholických nápojů. Proč? Opravdu Norové tak hodně pijí? K pochopení současné situace nám pomůže krátký exkurz do historie.

Od nezřízeného pití až po zákaz alkoholu

V předkřesťanském Norsku se od hostitele očekávalo, že svým hostům nabídne pivo. Stejně tak se automaticky očekávalo, že se všichni opijí do němoty. Po christianizaci už byla vysoká konzumace alkoholu omezena především na významné svátky, jako jsou třeba Vánoce či oslava letního slunovratu. Pivo bylo v této době v podstatě jediným dostupným alkoholickým nápojem, ale v 16. století přišla do Norska kořalka. Odhaduje se, že pití kořalky později představovalo 80-90 % celkové spotřeby alkoholu, a na dospělého člověka činil průměr 13 litrů čistého alkoholu ročně.

V sedmdesátých letech 19. století položili Norové základ restriktivní alkoholové politiky, protože alkoholismus v té době už představoval velký problém a politici museli na tento fakt reagovat. Během první světové války pak byla coby dočasné opatření zavedena prohibice, kterou v roce 1919 potvrdilo i referendum.

Pro a proti

Pivovar Mack, který najdete v Tromsø, je považován za vůbec nejsevernější pivovar na světě|foto: Lukáš Košner

Situace se však výrazně nezlepšila. Prohibice samozřejmě vedla k pašování alkoholu a nečekaně i ovlivnila norský export. Řada zemí totiž tradičně platila za dovoz norských ryb vývozem vína a lihovin. Když tedy Norsko zakázalo dovoz alkoholických nápojů, ztratily tyto země o norské ryby zájem. Prohibice se neukázala příliš efektivní, a tak byla v roce 1927 zrušena.

Dnes je konzumace alkoholu v Norsku spojená především se svátky a víkendy. Pít alkoholické nápoje v pracovním týdnu rozhodně není běžné. Platí pravidlo, že Nor raději pije méně často ale hodně, než často ale málo, což je naprostý protiklad praxe užívané v mnoha zemích kontinentální Evropy.

Vinmonopolet

A jaká je norská alkoholová politika dnes? Představte si, že je sobota osm večer, sedíte doma s přáteli a chcete si dát skleničku tvrdšího alkoholu. Zjistíte však, že doma už nic nemáte. V Česku žádný problém, zajdete do nejbližšího obchodu a koupíte, na co máte chuť. V Norsku máte ale smůlu, tzv. Vinmonopolet, kde si můžete alkohol koupit, je zavřený.

Vinmonopolet je státní společnost založená v roce 1922, která má monopol na prodej alkoholu. Podobné instituce fungují i v dalších severských státech, ve Finsku je to Alko a ve Švédsku Systembolaget. Alkoholické nápoje s vyšším obsahem než 4,75 %, můžete koupit pouze v této speciální síti obchodů, ale otevírací doba je obvykle kratší než v jiných prodejnách. V pracovní dny se zavírá v šest hodin večer, v sobotu už ve tři odpoledne a v neděli je zavřeno celý den.

Konzumace pod dohledem

Norové raději pijí méně často ale hodně, než často a málo|foto: Lukáš Košner

Alkohol mohou v Norsku konzumovat občané starší 18 let. Pokud má však vybraný nápoj více než 22 % alkoholu, musí vám být alespoň 20 let. Prodejci jsou také nabádáni k tomu, aby zákazníky, kteří vypadají mladší 23 let, požádali o nějaký průkaz totožnosti. A skutečně se s tím můžete setkat.

Norský stát se snaží držet spotřebu alkoholu při zemi, aby chránil zdraví obyvatelstva. K tomu má přispět již zmíněný státní monopol, ale také omezení reklamy na alkoholické nápoje a vysoké ceny. Ty jsou v Norsku skutečně nekřesťanské, třeba cena půllitru točeného piva se může vyšplhat v přepočtu až 200 Kč.

Pokud chcete při cestě do Norska ušetřit, můžete si tam vzít vlastní zásoby alkoholu, nicméně objem je omezený. Při konzumaci si pak dejte pozor, abyste nepili na veřejných místech, protože to je v Norsku zakázané.

A jaké jsou výsledky těchto opatření? Podle statistiky Světové zdravotnické organizace se v roce 2011 v Norsku průměrně vypilo 6,2 1 čistého alkoholu na osobu. Jen pro srovnání, v České republice to bylo 14,97 litru.