Trest smrti je proti židovské morálce, Izrael je ale po 7. říjnu mnohem radikálnější, popisuje Kalhousová

Kalhousová připomíná, že Izrael absolutní trest uplatnil jen dvakrát ve své historii, z toho jednou ve slavném procesu proti Adolfu Eichmannovi. Zároveň je prý pravděpodobné, že zákon bude přezkoumávat nejvyšší soud, se kterým má vláda spory.

Čtěte také

Hizballáh pro Izrael představuje větší nebezpečí než Írán, válka se může protáhnout, říká novinář

„Deklarace nezávislosti Státu Izrael říká, že lidé jsou si rovni bez ohledu na náboženství, pohlaví nebo etnicitu. A tento zákon prakticky neumožňuje, aby byl odsouzen židovský obyvatel Izraele, takže nejvyšší soud bude mít důvody ho odmítnout,“ míní odbornice.

Zákon prosazuje krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který upozorňuje, že palestinští teroristé se často dostávají na svobodu v rámci výměny rukojmí.

„Od začátku své politické kariéry bojuje proti podmínkám v izraelských věznicích, které považuje za příliš mírné: palestinští vězni z nich mnohdy odcházejí v lepším zdravotním stavu a s diplomem z univerzity. Výsledkem je, že podmínky jsou zoufalé, je tam nedostatek jídla a dochází ke zneužívání,“ popisuje.

Krvavý zákon

Zákon je podle Kalhousové částečně v rozporu s židovskou morálkou, která sice trest smrti připouští, ale soud, který ho vynese častěji než jednou za 70 let, je považován za krvavý. „Představitelé ortodoxních stran s ním měli velký problém. Zákon ale odráží dobu, ve které žijeme. Izrael je po 7. říjnu mnohem radikálnější v bezpečnostních otázkách,“ uvádí.

Čtěte také

Jan Fingerland: Izrael už nechce záviset na Americe

Podle zákona má být poprava vykonána do 90 dní od vynesení rozsudku, počítá ale i s mírnější alternativou doživotního trestu za specifických okolností.

„Bude velmi obtížné prokázat, že dotyčný popírá existenci státu Izrael. Co když zabije 20 lidí, ale řekne, že je pro dvoustátní řešení? Nakonec se může ukázat, že jde o velmi silné a podle mě velmi nebezpečné, ale stále jen politické gesto vůči části izraelských voličů,“ zamýšlí se Kalhousová.

Mnozí Izraelci ovšem přijetí zákona kritizují s ohledem na probíhající válku s Íránem, protože zatímco v Knesetu poslanci oslavují, běžní občané řeší, jak přežít den, tráví hodiny v krytech, nemohou do práce a nefungují školy.

„Zajímavé je, že premiérova popularita neroste, jak tomu ve válečných konfliktech bývá. Izraelci jsou unavení a nevěří tomu, že ten konflikt je pouze v zájmu bezpečnosti státu, ale že za ním je i snaha Benjamina Netanjahua přežít za každou cenu,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.