Článek pět se na válku v Íránu nevztahuje, byl to americký útok. NATO není golfový klub, tvrdí Macko

1. duben 2026

Spojené státy budou muset podle ministra zahraničí Marca Rubia po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy k NATO. Argumentuje tím, že evropské země nechtěly nechat USA využít své vojenské základny. „Ta kritika je neopodstatněná, NATO není golfový klub Spojených států,“ ohrazuje se v Ranním Plusu generálporučík v záloze Pavel Macko, který působil jako nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO.

Vy znáte prostředí NATO velice zblízka. Jak zásadní roztržku tu sledujeme?

Ta roztržka je vážná, ale už jsme takovou viděli v roce 2003 při americkém vpádu do Iráku. Uvidíme, s čím přijde americká administrativa, ale na druhou stranu je třeba otevřeně říct, že Severoatlantická aliance byla založena za jiným účelem. Není to golfový klub, kde se naskočí do nějakého turnaje, který si Spojené státy právě vymyslí.

Čtěte také

Válka v Íránu byla útokem Spojených států. To znamená, že článek pět se na ni vůbec nevztahuje a ta kritika ze strany Spojených států není úplně opodstatněná. Evropa se na to musí připravit a musí převzít větší podíl v rámci Aliance.

Jak pravděpodobná je možnost přesunu amerických raketových systémů Patriot z Evropy, tedy z Polska, na Blízký východ?

Je to velmi pravděpodobné. Když se podíváme na to, co se dělo během prvních čtyř týdnů konfliktu, tak v prostoru Perského zálivu bylo vystřeleno zhruba 2400 raket systému Patriot. To je téměř celá zásoba, která v tom prostoru byla.

Roční výroba je přitom 650 raket a nedá se nahradit například systémy PAC-3, které jsou proti balistickým raketám. To znamená, ano, Spojené státy teď mají logistický problém, protože vyrábějí méně, než je aktuální potřeba, a dokud běží konflikt na Blízkém východě, tak ho budou prioritizovat.

Čtěte také

Na Patrioty ale spoléhá Ukrajina. Jak může toto všechno ovlivnit její obranyschopnost a de facto tedy přístup Evropy k vyzbrojování Ukrajiny?

Je tu vícero aspektů. Samozřejmě Patriot není jediným prvkem, ale je exkluzivní zejména pro ochranu proti balistickým raketám – včetně raket Kinžal, vůči kterým ty ostatní systémy nemají až tak účinnou obranu.

Na druhou stranu evropské země dodávají Ukrajině systémy protivzdušné obrany středního dosahu, ať už je to německý IRIS-T nebo francouzsko-italský SAMP/T. Do těchto systémů jsou ty rakety k dispozici, zejména do toho německého systému. Navíc mají Ukrajinci i systém NASAMS, který dokáže používat protiletecké rakety AMRAAM.

Problém ale je, že Patriot je výlučně na ochranu proti balistickým raketám. To je něco, s čím se bude muset Evropa vypořádat. Ale není to řešení, které přijde přes noc. Zkrátka Evropa musí vykrýt ostatní potřeby kromě raket Patriot, které si Ukrajinci budou muset šetřit výlučně na nejdůležitější cíle a na vše ostatní budou používat to, co je dostupné za Evropy.

Čtěte také

Írán dodával původně Rusku střely typu Šáhid, teď už na ně má Rusko licenci a naopak údajně dodává Íránu zpravodajské informace. Jak reálná je jejich spolupráce za aktuální americko-izraelské ofenzivy?

Rusové jsou velmi opatrní s otevřenou spoluprací. Je pravda, že plně zvládli technologii dronů Šáhid a vylepšili ji. Zkonstruovali je na vyšší letové výšky, na účinnější zásah.

Momentálně sdílí s Íránem nejen zpravodajské informace, co se týká pohybu a pozic amerických sil v regionu. Sdílejí s Íránem i know-how týkající se samotných dronů Šáhid a ochrany proti nim. Mají totiž zkušenost s ukrajinskými systémy, které se v regionu začínají prosazovat.

Kdybych to měl celkově zhodnotit, tak dopad konfliktu v Íránu na Rusko je omezený z toho pohledu, že Rusko si dokáže tyto věci vyrábět samo. Na druhou stranu ale Rusko ztrácí spojence v regionu, z dlouhodobého hlediska ho neumí podpořit tak, jak by chtělo, a ani ho nechce veřejně tolik podporovat.

Čtěte také

Írán obvinil Ukrajinu, že se aktivně účastní války proti Teheránu. Ukrajina uvedla, že ani jeden ukrajinský dron nikdy Írán nezasáhl. Jak zásadní slovní přestřelka je to z vašeho pohledu coby vojenského experta?

Je to věc úhlu pohledu, protože Ukrajinci se určitě podílejí na zachytávání íránských dronů, ale to jsou vysloveně obranná opatření. Nestačí dodat tu technologii, ale důležitá je právě zkušenost s bojem proti dronům.

Ale to se nedá považovat z mezinárodně-právního ani z vojenského hlediska za vstup Ukrajiny do války – ve smyslu, že by nějakým způsobem ohrožovala Írán.

Země mají právo požádat kohokoliv, aby jim technicky pomohl při obraně jejich vlastního území, letišť a důležitých energetických zařízení. To je to, co se děje. Írán využívá tuto rétoriku k eskalaci a k odpoutání pozornosti.

autoři: Martina Mašková , kcj
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.